Laické tvrzení, že kuřák si zapálí, a tím se "dostane se do pohody", je podle odbornice na nemoci z kouření Evy Králíkové ošidné. Dlouhodobě cigarety působí opačně.
Jedna nebo pár cigaret působí sice povzbudivě, ale když mají kuřáci hodně nikotinu, tak je to utlumuje a jsou unavenější. "Člověk závislý na nikotinu potřebuje cigaretu, aby se soustředil. Ale třeba po hádce kouří jednu za druhou, aby se uklidnil," vysvětlila Králíková.
Dopamin pro dobrou náladu
Dlouhodobé kouření může podle ní vést až k depresím. Po potáhnutí z cigarety se v mozku vyplaví dopamin, jeden z přenašečů vzruchu důležitý pro dobrou náladu. Dostaví se krásný pocit odměny, kvůli kterému lidé kouří.
Čtěte také: |
"Když je totiž v mezeře mezi nervovými vlákny hodně dopaminu, cítíte se krásně a máte dobrou náladu," vysvětlila Králíková. Jenomže po několika minutách hladina dopaminu klesne a kuřák je na tom ještě hůř než předtím. To ho nutí dát si další cigaretu.
Pacient s depresí má málo dopaminu, tedy i špatnou náladu a cítí se mizerně. Proto hodně lidí s depresí kouří. Asi 60 procent pacientů s depresí jsou kuřáci. Schizofreniků kouří dokonce asi 80 procent.
"Lidi s depresí kouří proto, že mají depresi. Aby se vyloučil dopamin a oni se chvíli cítili dobře. Jenomže depresi mají proto, že kouří," řekla Králíková. Kouření navíc snižuje účinnost řady léků používaných v psychiatrii.
