Kuřáci také častěji než nekuřáci přecházejí od kouření k dalším nelegálním drogám, řekla lékařka. V Česku kouří 30 procent dospělých, mezi dospívajícími polovina. Narůstá zejména kuřáctví dívek.
"Kouření dlouhodobě zhoršuje psychický stav, i když závislému aktuálně pomůže," uvedla s tím, že špatná nálada a deprese sice mohou být jedním z přechodných abstinenčních příznaků, celkový průběh psychického onemocnění ale bude příznivější. Kuřáci by podle lékařky také měli vědět, že kouření ovlivní účinek některých psychiatrických léků, většinou ho snižují.
ČTĚTE TAKÉ: |
Pro psychiatrického pacienta, který kouří, je podle lékařky důležité, aby se návyku zbavil s pomocí školeného lékaře a léčil se dlouhodobě. Aby tedy bral i několik měsíců léky, které jeho abstinenční příznaky zmírní.
V Česku je v nemocnicích zakázáno kouřit. Kouří se ale ve venkovních areálech a běžně i na psychiatriích, kde se léčí také lidé závislí na alkoholu či nelegálních drogách.
Podle Štěpánkové by se mělo zakázat kouření všude ve zdravotnictví. Je podle ní mýtus, že kouření v psychiatrických nemocnicích nelze zakázat, že psychiatričtí pacienti si nepřejí přestat kouřit. "V USA, Kanadě či Austrálii kouření v místech, kde se léčí lidé závislí, zakázali a prošlo to tam bez komplikací. Samozřejmě pacienti po zákazu kouření dostávali náhradní nikotinovou léčbu," řekla.
Síla zvyku
Na kouření je podle ní psychicky závislý v různé míře každý kuřák. Naučil se zapalovat v určitých situacích, například při odpočinku nebo po jídle, při určité činnosti, třeba při pití kávy, nebo v určité společnosti, zejména s kuřáky a v restauracích.
I proto by se měl kuřák předem připravit na to, jak situace, kdy ho dosud provázela cigareta, zvládne i bez ní - měl by se naučit relaxovat, po jídle si vyčistit zuby nebo vypít sklenici vody. Pokud to jde, měl by se pokušení vůbec vyhnout, tedy nechodit do kuřáckých restaurací a místo kávy pít čaj.
