"Studie odhalila, že obsluha v luxusních obchodech se příliš neliší od nákupu v běžných obchodech. Ne vždy prodejci dokážou navodit pocit výjimečného zážitku, který by měl být s nákupem luxusního výrobku spojen," sdělila Barbara Hrabalová ze společnosti Market Vision.
Průzkum podle Hrabalové odhalil malou aktivitu prodejců v komunikaci se zákazníkem a nedostatečnou snahu o dovedení prodeje do úspěšného konce.
"Opět se ukázalo, že největším problémem obsluhy i v tomto luxusním segmentu je pasivita prodejců. Zde více než kde jinde platí, že prodejce prodává nejenom výrobek, ale i zážitek spojený s procesem nákupu," podotkla Hrabalová.
Luxusní prodejny v Pařížské ulici sice mají pěkně zpracované exteriéry a interiéry, které zákazníka zaujmou a příjemně naladí, to však podle Hrabalové k úspěšnému prodeji nestačí, pokud prodavač selže v navození luxusní atmosféry.
Prodejci neumí dost dobře anglicky
"Doba návštěvy ani národnost zákazníka nemají na obsluhu zásadní vliv. Čeští prodejci se řídí spíše věkem. Starší zákazníci jsou obsluhováni s větší vervou. Prodejci zřejmě předpokládají u starších zákazníků větší kupní sílu," uvedla Hrabalová. Jazykové znalosti prodejců luxusního zboží jsou podle průzkumu průměrné.
"Jen ve výjimečných případech jsou prodejci schopni v angličtině popsat produkt do nejmenších detailů a ovládají terminologii. Zdá se, že i běžná konverzace provázející prodejní rozhovor je bariérou," upozornila Hrabalová.
Luxusní značky navzdory ekonomické krizi otevírají v Praze nové obchody. Centrem luxusu je právě Pařížská ulice, ve které fungují obchody Hermes, Louis Vuitton, Ferragamo, Cartier, Christian Dior, Escada, Dunhill či Hugo Boss. Zákazníci luxusních pražských obchodů už dávno nejsou převážně movití cizinci. V předchozích letech rostl podíl tuzemských klientů zároveň s tím, jak se v Česku zvyšoval počet dolarových milionářů, a to především díky rostoucí ekonomice a posilování koruny.
Celosvětové tržby z prodeje luxusního zboží letos ale podle průzkumu italské asociace výrobců luxusního zboží Altagamma kvůli krizi zřejmě klesnou o 21 procent z loňských odhadovaných 175 miliard eur (zhruba 4,5 bilionu Kč). Nejhůře na tom bude odvětví v první polovině roku, naopak ve druhém pololetí by se mohla začít situace zlepšovat.
