Tyto schopnosti však podle oslovených návrhářek uchazečkám o náročnou práci v jejich ateliérech často chybí. Hůře se vybírá i mezi absolventkami, o oděvní učební obory je totiž v posledních 20 letech menší zájem.
"Sháníme krejčové, a není to jednoduché. Ony už opravdu asi nejsou. Obor de facto skoro vymírá, což je škoda, protože nás převálcuje Čína a všechny velké giganty. Když dáváme inzerát, že hledáme nové lidi, tak se přihlásí, ale profesi neumí," řekla Helena Ryndová, která působí jako vedoucí krejčová u návrhářky Taťány Kovaříkové. Pro Kovaříkovou v ateliéru u Staroměstského náměstí v Praze pracuje 17 let, specializuje se na vysokou krejčovinu (haute couture), večerní a svatební šaty.
Děvčata nemají motivaci
Kovaříková už zkusila kontaktovat učiliště, kde nabídla budoucím švadlenám možnost praxe s tím, že by si vyhlédla novou kolegyni. "Problém je, že mladá děvčata nemají chuť zůstat u profese. Provází mě to od začátku mé praxe, pořád řeším kvalitu práce a lidi," uvedla. Od krejčové vyžaduje hodně ruční práce, preciznost a poctivost. Kromě kvalitní práce se podle její kolegyně Heleny Fejkové klade důraz na samostatnost. Krejčová by přitom měla dodržet představu, jakou má autor o svém modelu.
Ryndová připouští, že práce v ateliéru je náročná. Na jejím pracovním stole obvykle končí látky, se kterými ostatní kvůli obtížnému zpracování nechtějí pracovat. Některé zakázky se musí odevzdat i do dvou dnů, a tak občas zůstává v ateliéru přes noc. "Je to dřina a hodně musím obětovat," poznamenala.
Důležitá je chuť do práce
Návrhářka Beata Rajská požaduje po krejčových jen jedno, aby měly chuť pracovat; to ostatní je ve svém ateliéru na Vysočině naučí. "Problém je sehnat jakoukoli krejčovou. Navíc výdělky v oděvním průmyslu nikdy nebyly nadstandardní, takže jedna věc je ohodnocení a druhá, že nejsou," dodala.
České návrhářky mohou mít podle Libuše Burešové z Národního ústavu pro vzdělávání (NUV) oprávněně pocit, že jim kvalitní krejčové chybí. "Zatímco zhruba před 20 lety se ve tříletém učebním oboru, dnes v oboru s výučním listem, v celé České republice připravovalo několik tisíc krejčích, před deseti lety to bylo několik set a v současné době jsou jich desítky," řekla ČTK. Základním problémem od roku 1990 je podle statistik ústavu výrazný pokles počtu studentů. Žáků, kteří vstupují do středních škol, bylo v roce 1990 okolo 190.000 a v letošním školním roce jich bylo zhruba 93.000.
V učebním oboru textilní výroba a oděvnictví v současnosti studuje podle Jiřího Vojtěcha z NUV na krejčí ve třetím ročníku zhruba 40 žáků a v oboru šití oděvů okolo 70 žáků. Zájem naopak vzrůstá o maturitní návrhářské obory, absolventky ale zřejmě jako "pouhé" krejčové pracovat nechtějí.
Tříletý obor vzdělání s výučním listem krejčí je podle Burešové obor intelektově i manuálně velmi náročný, finanční ocenění ve firmách je spíše podprůměrné a situace na trhu práce nejistá. "Toto jistě není motivace pro rodiče a jejich děti, aby o obor projevili zájem," dodala Burešová.
