Ve studii, která byla zveřejněna na stránkách časopisu PLOS One a jejímiž autory jsou Anna Jordanousová z Kentské univerzity a Bill Keller ze Sussexské univerzity, jsou analyzovány vědecké práce na téma tvůrčí činnosti publikované za posledního půl století. Vědci z nich izolovali 14 základních složek. A mezi nimi kupodivu není štěstí, jak je třeba vidět na příkladu Charlese Baudelaira nebo Vincenta Van Gogha.
Jinak řečeno, podle závěrů vědců nepomáhá stav psychické spokojenosti kreativnímu procesu. Zcela naopak.
Přirozeně ne všechny komponenty vybrané Jordanousovou a Kellerem přispívají stejným způsobem k tvůrčímu procesu: kombinace ingrediencí nezbytná k tvůrčímu vzletu je naopak mimořádně jemná a případ od případu jiná. „Některé ‚kameny‘, o něž se opírá stavba tvůrčího procesu jsou více či méně významné v závislosti na terénu, na němž tato stavba spočívá,“ vysvětluje Keller.
„Dobrou zprávou je to, že mnohé tyto ‚kameny‘ mohou být časem rozvíjeny a vylepšovány na základě zkušeností a praxe. Je to například ‚vytrvalost‘, jedna z klíčových složek tvůrčí činnosti, která popírá romantický mýtus, podle něhož je tvůrčí proces závislý na mimořádném a nečekaném vzletu génia. Naopak tvůrčí činnost vyžaduje nestálé cvičení a zapojení, které mohou být vylepšovány praxí,“ dodává.
Sny o zkoušce ve škole jsou známkou stresu, zjistili vědci |
Vraťme se však k (ne)štěstí a tvůrčí činnosti, k nimž se věda vyslovovala už dávno před Jordanousovou a Kellerem. V roce 2009 například Mark Davis z Univerzity Severního Texasu prokázal, že štěstí či obecněji stav dobré nálady není vhodnou půdou k usazení semének kreativity: naopak to jsou právě stresové a krizové situace, které vedou mozek k tomu, že ze sebe vydá to nejlepší. Současné studie potvrzují tento scénář a vylučují štěstí z klíčových ingrediencí tvůrčího procesu.
Potvrzuje to i psycholog Luca Mazzucchelli, ředitel italského časopisu Soudobá psychologie. „Tvůrčí činnost je mimořádně složitý a měnivý proces. U každého je jiný a zahrnuje rozmanité faktory, jako je nedostatek osobní spokojenosti a konfrontace s druhými lidmi. Velmi významnou roli hrají i negativní emoce: právě krizové a mimořádně stresové situace nám často umožňují stávat se lepšími a hledat nová řešení. Je však třeba, abychom byli schopni přeměňovat stres a strach v pozitivní impulzy a nedovolit jim, aby nás paralyzovaly,“ říká.
Alzheimerova choroba podle vědců rozvíjí kreativitu |
Věda nás přirozeně nevybízí, abychom dobrovolně vyhledávali nepříjemné a krizové situace, abychom tak povzbudili svou kreativitu. Z hlediska neurologie se však zdá, že optimální podmínky pro povzbuzení tvůrčích procesů jsou ty, kdy jsme schopni více či méně vyváženě kontrolovat svůj dušení stav.
Příliš intenzivní emotivní tlak, ať už pozitivní nebo negativní, může totiž vyvolat dysfunkce v prefrontální mozkové kůře, oblasti mozku spojené s tvůrčí činností. Vzhledem k tomu, že obecný recept na tvůrčí činnost neexistuje, je možnou cestou aktivní kontrola vlastního strachu a zvládání stresu. A ne uříznout si ucho: to skutečně nefunguje.
