Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

LDN zvané lidské odkladiště. Co je špatně?

Zdraví

  7:00
V léčebnách dlouhodobě nemocných ročně končí 55 tisíc pacientů. Podle odhadů je to třikrát více, než by bylo ve skutečnosti nutné. Nápravu by mohl přinést nový zákon.

Seniorka (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Z naší strany jste stabilizovaný a můžeme vás propustit, dozvídají se někdy pacienti v nemocnicích. Přestože sami nevstanou z postele ani se bez pomoci nenajedí. Kam s nimi? Pokud není v silách jejich blízkých, aby se o ně postarali, končí zpravidla v "odkladištích" zvaných LDN – léčebnách dlouhodobě nemocných. Když mají štěstí a dobré známosti, dostanou se na ošetřovatelské lůžko v domově pro seniory. Čekací lhůta do takového zařízení se ovšem pohybuje v řádu několika měsíců nebo i let.

Změnu tohoto neutěšeného stavu by měl přinést nový zákon o dlouhodobé péči, který připravuje ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí. Platit má od roku 2013.

Levná eldéenka Jedním z problémů dnešní péče o dlouhodobě nesoběstačné pacienty, ať už po mozkové mrtvici, s chronickým srdečním selháváním, nebo s osteoporózou po zlomenině stehenní kosti, jsou diametrálně rozdílné podmínky léčby. Pobyt v léčebně dlouhodobě nemocných financují zdravotní pojišťovny a pro pacienty je zdarma, platí jen regulační poplatek 60 korun denně. Pokud pacient pobírá sociální příspěvek na péči, připadne rodině – stejně jako jeho důchod. Není výjimkou, že se příbuzní na LDN objeví právě v den, kdy přichází důchod. Naproti tomu v sociálních zařízeních, jako jsou domovy pro seniory, pacient platí v průměru osm tisíc korun a rovněž příspěvek na péči připadne tomuto zařízení.

Tisíce lidí v LDN (grafika).

"Klientům zbude minimální kapesné, které mnohdy nestačí na drahé léky. Obraz medicíny v dlouhodobé péči je z tohoto hlediska naprosto alarmující," upozorňuje docentka Iva Holmerová, místopředsedkyně České gerontologické společnosti a členka odborné expertní skupiny, která připravovala podklady pro vznik nového zákona. Ten by měl zavést jednotný režim financování a srovnat podmínky ve zdravotnických zařízeních a v ústavech poskytujících pobytové sociální služby, zejména v domovech pro seniory.

Domov důchodců.

I když je připravený zatím jen věcný záměr zákona, bez větších konkrétností, jasné je, že peníze, které půjdou do dlouhodobé péče, se škrtat nebudou. Spořit totiž není cílem. "Do tohoto segmentu se léta neinvestovalo, mnohá zařízení sídlí v nevyhovujících budovách, jsou nedostatečně vybavená a mají nedostatek personálu," popisuje dnešní situaci Iva Holmerová.

Stárnoucí populace se prodraží

Podle poradce ministra zdravotnictví Pavla Hroboně se ale budou peníze jinak přerozdělovat. Na jedné straně bude nutné finančně podpořit včasnou a účinnou rehabilitaci, na druhé straně se ušetří tím, že lidé stráví méně času v nemocnici. Díky rehabilitaci také skončí méně pacientů v dlouhodobé péči, tedy i v nechvalně známých LDN.

V delším časovém horizontu ale bude i v této oblasti zapotřebí více zdrojů kvůli stárnutí obyvatelstva. "Finance budou muset přijít ze státního rozpočtu, ze zdravotních pojišťoven, ale také přímo od klientů a jejich rodin. Alternativou by bylo ustanovit zvláštní povinný pojistný systém, který by dnešní zdroje financování postupně doplňoval," nastiňuje možnosti Pavel Hroboň.

Ročně je u nás na zařízeních typu LDN hospitalizováno na 55 000 pacientů. To je podle odhadů třikrát víc, než je nutné. Jedna třetina by s jistou podporou zvládla pobyt doma a další třetina by zvládla pobyt doma po efektivním doléčení a rehabilitaci.

Domácí péče a lepší ústavy

Zákon chce posílit domácí péči a roli obcí. Dnes se stává, že lidé umisťují nesoběstačné členy rodiny do ústavu jen proto, že nevědí, jak o ně správně pečovat, nezvládají to, po čase mohou trpět syndromem vyhoření. Dřív nebo později se psychicky i fyzicky zničí. "Těmto lidem by měl pomoci pracovní tandem zřízený na obecní úrovni – sociální pracovník a komunitní sestra, která bude jakýmsi ombudsmanem pečujícího člověka a klienta a bude péči koordinovat," vysvětluje Monika Válková, poradkyně ministra práce a sociálních věcí. Sestra jim poradí, jak se kvalitně starat o svého blízkého. Rodinní pečující navíc dostanou možnost získat kvalifikaci, která jim pomůže při poskytování péče o svého blízkého, ale také usnadní návrat na trh práce.

Dlouhodobá péče o nemocné v Česku (grafika).

"Může nastat situace, že rodinný příslušník zemře a dotyčný bude chtít znovu pracovat – bude moci poskytovat tuto péči dalším lidem," dodává Monika Válková.

Vedle toho by měli mít lidé, kteří se rozhodnou pečovat o své blízké, k dispozici profesionálního pečovatele, který jim pomůže. Podobný model úspěšně funguje například ve skandinávských zemích nebo v Nizozemsku.

Rozhovor s lékařkou, která pracovala v LDN si přečtěte v pátek 11. listopadu v rubrice Zdraví.

Zlepšit by se měla i kvalita služeb poskytovaných na lůžkách dlouhodobé péče. "Připravujeme standardy, které se zaměří na sledování a řízení kvality – aby člověk neměl proleženiny, aby se myslelo na prevenci pádů a podobně," uvádí Monika Válková. S tím souvisí také personální standardy, které podle počtu klientů určí, jaký a jak kvalifikovaný personál by měl v těchto zařízeních pracovat "Dnes je systém nevhodně nastavený. Máme například dobře vyškolené sestry, které musejí často vykonávat i méně kvalifikovanou práci," říká Monika Válková. V budoucnu by se to ale mělo změnit, a to tím, že se v lůžkových zařízeních zvýší počty zaměstnanců s nižší kvalifikací.  Kromě toho, že vyškolené sestry budou mít více času na pacienty, na ministerstvu očekávají, že toto opatření pomůže spořit peníze.

Snad zase nezůstane jen u slibů

Velkou slabinou dnešního systému je nedostatek zařízení pro doléčení. Pacienti nedostanou šanci vrátit se do plnohodnotného života, místo toho končí jako ležící pacienti.  Nulová šance na únik V praxi to ovšem chodí tak, že i mladší pacienti musejí mít dobré známosti, aby se dostali na rehabilitační oddělení. Pro starší a méně perspektivní pacienty je taková šance prakticky nulová.

Od roku 2013 by se situace měla zlepšit: „Vedle zákona o dlouhodobé péči pracujeme společně s ministerstvem zdravotnictví a s odborníky také na věcném záměru zákona o koordinované rehabilitaci,“ uvádí Monika Válková. Ten by měl zajistit navazující péči o klienta, aby se mu po akutní fázi onemocnění dostalo rehabilitační péče, která by pacientovi pomohla v jeho větší soběstačnosti a v návratu do běžného života.

Snad zase nezůstane jen u slibů „Spolu s dalšími odborníky z Rady vlády pro seniory a stárnutí populace už od roku 1992 upozorňujeme na to, že je potřeba něco udělat s dlouhodobou péčí, adekvátní rehabilitací a také doléčením, zejména v případě starších pacientů, protože je to u nás pole neorané,“ říká docentka z Gerontologického centra Iva Holmerová.

Důležité jsou podle ní také služby v domácím prostředí a přímo klíčová je role obcí. „Snad tentokrát nezůstane jen u slibů. Za poslední dvě desetiletí jsme v téhle oblasti zažili spíše mnoho zklamání,“ uzavírá gerontoložka. 

Článek vyšel 2. listopadu 2011 v příloze Medicína a Věda Lidových novin. Text byl redakčně zkrácen.

Autor: