A to není jednoduché. První, kdo musí trpět náladovostí, která je důsledkem změny a nečinnosti, je často právě manžel nebo manželka. Napsal o tom francouzský deník Le Figaro.
Marie-Adeline Poncetová již 30 let pořádá kurzy přípravy na důchod a značnou část hodin věnuje právě manželským vztahů. "Jakmile skončí první tři měsíce velkých prázdnin, může uvnitř vztahu vzniknout rozčarování," říká. Budoucí důchodci ostatně upřímně přiznávají, že se velice obávají právě toho, že se s partnerem najednou ocitnou tváří v tvář celých 24 hodin.
Soužití může být zpočátku obtížné
Podle Evy a Michela bylo takové soužití dost obtížné. "Nechápal, proč se snažím řešit podle něho tak nicotné věci, a prožíval čas jako radostné nicnedělání," vysvětluje Eva, která si po 35 letech manželství uvědomila, že ona a Michel nemají ani stejné zájmy, ani stejná očekávání.
Hervé odešel do důchodu o pět let dříve než jeho manželka Solange. "Trávil celé dny na gauči. Zpočátku se snažil trochu se starat o domácnost, ale to mu dlouho nevydrželo," vzpomíná Solange. "Chápu, že byla nervózní, když v šest hodin ráno vstávala do práce a já jsem se jen protáhl a pokračoval v odpočinku," přiznává Hervé. Připouští, že ho péče o domácnost psychicky ničila a že potřeboval pomalu dobíjet baterie, bez ohledu na povinnosti.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ještě dnes pro manželské páry, které odcházejí do důchodu, zůstává domácnost polem působnosti ženy. "Jeden muž mi vyprávěl, jak mu manželka vyhradila jen jedinou skříň, kam si mohl dávat své věci," říká Daniele Lauferová, kterou citoval francouzský deník Le Figaro. Někdy to bývá čas, kdy se manželka rozhodne vyrovnat si účty s manželem, který byl příliš autoritativní. "Dala mu jasně najevo, že jí doma překáží, a omezila jeho roli v domácnosti na některé nákupy," dodává.
"Důchod je jen další krize"
Podle francouzského Státního ústavu pro demografický výzkum (INED) se mezi osobami staršími 60 let v posledních deseti letech dramaticky zvýšil podíl rozvodů, a to o celých 35 procent. Ne všichni se ale hned rozvádějí. Některé ženy přiznávají, že by bylo po tak dlouhém soužití škoda všechno zahodit. Podle Daniele Lauferové je důchod jen další krize. "A podobně jako všechny krize nakonec manžele může posílit," zdůrazňuje.
Marie-Adeline Poncetová tak na svých kurzech dává budoucím důchodcům praktické rady, jak zabránit konfliktům. Každý si musí najít modus vivendi, tedy způsob spolužití, podle toho, co manželský pár prožil, a podle temperamentu každého. "Mohou jít do kina nebo posedět na terase na sluníčku," říká.
Budování nezávislosti
Aby člověk vyšel z této krize bez úhony, je lépe, když si buduje svou nezávislost po celý život. To znamená mít svůj okruh přátel, své aktivity, své zájmy. Především je třeba dát životu smysl. "Spíše než pasivně užívat kultury nebo sledovat sport je lépe vzít si na starost nějakou činnost, podílet se na sociálním životě ve své čtvrti. U nás například důchodci založili sdružení, které opravuje hračky a pak je dodává do dětských domovů," říká Poncetová.
Zásadní je podle ní ponechat si nezbytný čas na přemýšlení, které umožní najít smysl této nové životní etapy, a dát ten čas i tomu druhému. "Jen tak vás tato etapa může obohatit a navíc zajistíte rovnováhu v domácnosti," dodává.
