16. dubna 2013 7:00 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Léčba transplantovanou stolicí: přenos
střevní mikroflóry vyléčí průjem

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Žena u lékaře - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Žena u lékaře - ilustrační foto | foto: Shutterstock
V lidském střevě žije zhruba desetkrát víc bakterií, než kolik máme ve svém těle vlastních buněk. Dohromady váží něco málo přes jeden kilogram. Celkem patří naše střevní bakterie ke zhruba tisícovce druhů. Tahle "mikroskopická zoo" spolurozhoduje o tom, zda budeme zdraví či nemocní, hubení nebo obézní. Vědci proto pátrají po možnostech, jak náležitě zformovat mikrobiální osádku našich útrob.

Po operaci kolene nasadili lékaři 74leté ženě silné antibiotikum. Zánět v kloubu ustoupil, ale pacientku postihla silná střevní infekce. Její život visel na vlásku. Když ji lékaři dali konečně do pořádku, zdálo se, že je vyhráno. Jenže střevní infekce se vrátila.

V následujících osmnáctiměsících skončila pacientka šestkrát v nemocnici. Pokaždé lékaři bojovali o její život. Naordinovali jí speciální antibiotika. Nebezpečná bakterie Clostridium difficile však pokaždé ustoupila jen proto, aby se znovu vrátila s plnou silou.

Bakterie objevená už v roce 1935 se dostala do popředí zájmu lékařů a epidemiologů v prvních letech 21. století, když hned dva její kmeny získaly v Severní Americe odolnost vůči antibiotikům, rychle se rozšířily po celém světě a začaly si vybírat oběti na životech. Speciální antibiotika pomohou asi třem čtvrtinám nemocných. Zbývající pacienti čelí vysokému riziku opakujících se infekcí.

Objevená a zapomenutá metoda

Lékaři se proto někdy vracejí i ke starým metodám, které zůstávaly dlouho stranou jejich zájmu. Jedna z takových netradičních léčebných kúr zachránila i pacientku sužovanou opakovanými ataky bakterie Clostridium difficile.

Už koncem 50. let minulého století si lékaři uvědomili, že antibiotika nehubí v těle pacientů jen bakterie vyvolávající onemocnění, ale těžce zasáhnou i bakterie sídlící v pacientově střevě. Do takto „uprázdněného prostoru“ snadno pronikají nezvaní hosté. Kromě jiných to může být i smrtelně nebezpečná bakterie Clostridium difficile. Pacientovi by zcela jistě pomohlo, kdyby se mu do střeva vrátili jeho původní mikrobiální podnájemníci a nežádoucího vetřelce vypudili. Jenže jak vrátit do střeva zmizelé bakterie?

ČTĚTE TAKÉ:

A tak se zrodil nápad na "transplantaci stolice". Tato na první pohled bizarní a pro mnohé odpudivá procedura slavila překvapivý úspěch. Lékaři odebrali obsah střeva zdravému člověku a přenesli jej do střeva pacienta sužovaného těžkou střevní infekcí. Transplantované společenstvo bakterií dokázalo často vytlačit původce choroby a už ho nepustilo zpět. Dařilo se tak zvládnout i případy, u nichž léčba antibiotiky opakovaně selhávala.

Velkolepý úspěch nizozemského testu

Autoři průkopnické studie z roku 1958 vyjádřili přesvědčení, že budou mít četné následovníky. Tenhle předpoklad se však nenaplnil hned ze tří důvodů. Procedura nevypadá nijak vábně. Není jednoduché najít „dárce“, v jehož střevní mikroflóře se nevyskytují původci onemocnění nebo bakterie odolné k důležitým antibiotikům. Jejich transplantace by mohla napáchat více škody než užitku. Oba tyto důvody měly za následek, že nebyla provedena žádná velká studie, která by porovnala účinky „transplantace stolice“ se standardní léčbou antibiotiky.

V poslední době se ale na tomto poli medicíny blýská na lepší časy. Tým nizozemských lékařů a mikrobiologů léčil pacienty trpící opakovanou infekcí bakterie Clostridium difficile buď klasicky antibiotikem vankomycinem, nebo transplantací stolice zdravého dárce. Původně měli v plánu zapojit do studie 120 nemocných. Pokus však byl přerušen už po vyhodnocení léčby u 43 pacientů.

Po transplantaci stolice se uzdravilo 15 ze 16 nemocných a ani u jednoho se bakterie nevrátila. Ze zbývajících nemocných léčených antibiotikem se uzdravilo jen sedm a u všech po čase propukla infekce nanovo. Není pochyb o tom, že zvláště v komplikovaných případech lze s transplantací stolice, kterou odborníci označují jako fekální bakterioterapii, dosáhnout pozoruhodných výsledků.

Estetické zádrhele transplantace stolice a zároveň i problém s volbou dárce s bezpečnou skladbou střevní mikroflóry řeší studie kanadských vědců, kteří se pokusili vytvořit umělou náhražku zdravé střevní mikroflóry. Z obsahu střeva jednačtyřicetileté zdravé dárkyně vykultivovali 31 různých bakterií a zevrubnými analýzami prověřili jejich bezpečnost.

Následně použili bakteriální směsku k léčbě dvou žen trpících opakovanými infekcemi bakterií Clostridium difficile odolných k antibiotikům. Jednou z pacientek byla i pošesté hospitalizovaná seniorka bojující s bakterií o život. Její zdravotní stav se po podání „armády bakterií“ dramaticky zlepšil. Za deset dní už u ní lékaři nenašli stopy po přítomnosti Clostridium difficile. Bakterie se nevrátila dokonce ani poté, co se seniorka musela podrobit léčbě zánětu močových cest silným antibiotikem. Obnovená střevní mikroflóra při této zkoušce obstála.

Kwashiorkor aneb Když bakterie lenoší

Význam skladby střevní mikroflóry pro lidské zdraví je v posledních letech stále jasnější. Některé střevní bakterie například posilují sklon k obezitě. Obézní lidé mají ve střevu bakterie schopné trávit látky, které běžné střevní bakterie nedovedou rozložit. Z živin uvolněných navíc čerpá pak lidské tělo více energie. Stejná strava je tak díky odlišné skladbě bakterií v útrobách tlouštíků spálena důkladněji než ve střevu štíhlých lidí.

Nevhodné složení a nízká výkonnost střevní mikroflóry stojí také v pozadí těžké podvýživy zvané kwashiorkor, která ohrožuje děti v rozvojových zemích. Postižené děti mají zvětšená bříška, poškozená játra a trpí kožními vředy. Zaostávají za svými vrstevníky nejen v tělesném vývinu, ale také v duševním rozvoji.

Standardní léčba spočívá v podávání vysoce výživné pasty z burských oříšků. Ta ale mívá u malých pacientů jen přechodný efekt. Jakmile se děti vrátí k běžné stravě, kwashiorkor propuká opět plnou silou.

ČTĚTE TAKÉ:

Mezinárodní tým pod vedením Jeffreyho Gordona z Washingtonské univerzity v americkém St. Louis zjistil, že děti postižené kwashiorkorem mají nedokonale rozvinutou střevní mikroflóru. Často hostí ve střevu mikroby, kteří jsou s to vyvolat zánět střevní sliznice.

Bakterie nepomáhají člověku s trávením a lenoší. Buráková pasta dokáže na čas posunout skladbu a výkon střevních mikrobů k lepšímu, ale trvalé zlepšení nezajistí. Podobně jako u opakovaných nákaz bakterií Clostridium difficile by zřejmě u kwashiorkoru pomohla směska správných bakterií, které by kolonizovaly trávicí trakt malých pacientů.

Libovolně ale manipulovat s druhovou skladbou střevních bakterií nebude možné. Ukazuje se, že genetické znaky konkrétního člověka výrazně promlouvají do toho, které bakterie se u něj mohou cítit jako doma a pro které bude jeho střevo nehostinné.

Jaroslav Petr, autor je profesorem České zemědělské univerzity a pracuje ve Výzk
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz