Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Nové vakcíny. Lék na žloutenku už má své nástupce

Zdraví

  5:26
Vědecké týmy pracují na vývoji nových vakcín proti žloutence. Snad ještě větší pozornost je však věnována vývoji léků, jež by mohly usnadnit život pacientům. Češi mají už dnes k dispozici vakcíny proti žloutence typu A a B, které je před nemocí chrání. Také v léčbě nemocných se v poslední době objevila řada novinek.

Věda- ilustrační foto: Shutterstock

Donedávna se u nás používal prakticky jediný lék – interferon. Je to upravená molekula látky tělu vlastní připravená metodami genetického inženýrství. Jejím úkolem je stimulovat imunitní systém a tak likvidovat virus žloutenky.

Výsledky jen u poloviny nemocných

Dosáhnout tohoto cíle pomocí interferonu se však daří asi jen u poloviny nemocných. Velkou nevýhodou tohoto léku navíc je, že má i řadu nepříjemných vedlejších účinků. U pacientů se poměrně často po jeho aplikaci objevují chřipkové příznaky, vysoké teploty a další obtíže. Někteří trpí depresemi či nechutenstvím, bývají méně výkonní a někdy jim i padají vlasy. Interferon navíc zvyšuje imunitu proti virům, ale zároveň snižuje imunitu proti bakteriím. Pro pacienty před transplantací jater tak mnohdy představuje velké riziko.

„Díky inovacím se daří přicházet s léčbou, která je rychlejší, účinnější a zároveň předchází vzniku komplikací,“ uvádí Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. „Aktuálně je v pokročilém stadiu vývoje 75 léků proti hepatitidě C.“

Přednosti moderních léků oceňuje i zástupce přednosty Kliniky hepatogastroenterologie IKEM v Praze Jan Šperl. Nové preparáty začali na tomto pracovišti používat před dvěma lety a mají s nimi velmi dobré zkušenosti. Už proto, že jsou schopné zaútočit přímo na virus hepatitidy a zablokovat jeho množení. Díky tomu se daří vyléčit naprostou většinu pacientů. Zatímco léčba interferonem trvala v průměru 48 týdnů, nové preparáty jsou schopné pacienta vyléčit za 12 týdnů. Tyto léky dokážou pomáhat i pacientům po transplantaci, jimž se v nových játrech usadil virus žloutenky a dosavadní léčba nezabírala.

Moderní léčba je však drahá. VNěmecku, Francii nebo Švýcarsku se přesto s její pomocí léčí většina nemocných. V Česku ji zatím dostávají pouze pacienti s nejtěžší formou onemocnění – jaterní cirhózou. Ostatní se léčí interferonem, který se někdy kombinuje s moderními preparáty.

„Samozřejmě bychom novou léčbu rádi rozšířili na všechny pacienty,“ říká doktor Šperl. „V září má snad Evropská asociace pro studium jater vydat nový doporučený postup, v němž by již nebylo doporučeno používání interferonů, pak by se nám naše požadavky určitě lépe prosazovaly.“ Nejen nové léky mohou snížit výskyt závažných forem žloutenky. Hodně záleží také na prevenci a včasném záchytu pacientů. „Zahraniční zkušenosti jasně naznačují, že přínosnější než plošný screening je testování rizikových skupin,“ říká Jan Šperl.

Spolupráce s praktiky

Bez spolupráce s praktickými lékaři se však podobné testy neobejdou. Již před deseti lety proto dostali čeští praktici doporučení, jak napomoci při vyhledávání lidí, kteří v sobě nosí virus žloutenky. Při vstupní prohlídce by se měli nového pacienta zeptat například na to, zda si někdy nepíchnul drogu, nemá tetování anebo nebyl na dialýze. A pokud je odpověď na podobné otázky kladná, měl by lékař udělat pacientovi test na hepatitidu C. Jenže ne všichni tohle dělají, možná i proto, že jim prozatím ministerské vyhlášky nic podobného nepřikazují.

Hepatogastroenterologové navíc nejednou narážejí nejen na nepochopení laiků, ale i svých lékařských kolegů. „Žloutenka je stále tabuizovaná nemoc, o níž si řada lidí myslí, že se přenáší jen drogami,“ uvádí Soňa Fraňková z IKEM v Praze. Ve skutečnosti se v minulosti mnozí pacienti nakazili při dialýze anebo při transfuzi krve před rokem 1992, než se začali testovat dárci. Přestože si svoji nemoc sami nezavinili, nejednou mají problém s nepříjemnými reakcemi svého okolí. Těžko také shánějí práci a leckdy se jim jen obtížně daří najít zubního lékaře nebo porodníka, který by byl ochotný je ošetřit.

Rady, tipy, fakta

  • Virové žloutenky S virovými žloutenkami se celosvětově potýká 400 milionů lidí.
  • Téměř 1,4milionu osob ročně následkům této infekce podlehne, většinou to jsou pacienti se žloutenkou typu B a C. ̈
  • Při porovnání úmrtnosti představují virové hepatitidy větší riziko než AIDS nebomalárie.
  • Hepatitida typu A (zvaná nemoc špinavých rukou) se projeví 14 až 42 dnů od nákazy, letní infekce se tedy projevují od poloviny srpna.
  • Virus hepatitidy B a C se přenáší infikovanou krví, z těhotné nakažené ženy na dítě, případně nechráněným pohlavním stykem.
  • Hepatitida typu E má inkubační dobu 1 až 3 měsíce. Přenáší se infikovanou vodou a jídlem, přivézt si ji můžete třeba z jihovýchodní Asie, ale nyní je nejčastější příčinou onemocnění konzumace nedostatečně tepelně upraveného masa, například při grilování.
Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...