Směs jen málo účinných léků může mít na původce chorob překvapivě razantní účinky. K tomuto na první pohled nelogickému závěru dospěl tým amerických vědců z Harvard Medical School vedený Royem Kishonym. Ve studii zveřejněné v týdeníku Nature tak odhalili poměrně nečekanou metodu boje s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům.
Kishonyho tým testoval účinky kombinací různých antibiotik na bakterie Escherichia coli. Některé bakterie byly na antibiotika vnímavé, jiné měly dědičnou informaci upravenu tak, aby se dokázaly léku zbavit a odolávaly jeho působení.
| Nadějné antibiotikum ze zkumavky |
|
Antibiotikum Nisin znají vědci už déle než 40 let. Lék působí velmi razantně na původce nebezpečných infekcí, k nimž patří i listerie nebo bakterie vyrábějící ve špatně konzervovaných potravinách prudký „klobásový jed“ botulotoxin. Nisin tyto bakterie zabíjí tím, že proděraví stěny jejich buněk. Syntetická výroba léku je však složitá. Chemici musejí provést celkem 67 reakcí, než získají molekuly nisinu. V přírodě žijící bakterie vyrábějí nisin velmi jednoduše s pomocí dvojice enzymů. |
Hodně záleželo na tom, v jakém poměru jsou oba léky smíchány. Pokud byla dávka doxycyklinu snížena ve prospěch ciprofloxacinu, v mohutně rostoucím bakteriálním společenství převládly bakterie citlivé k antibiotikům. Kishony usoudil, že tento stav je výsledkem soupeření mezi dvěma kmeny bakterií, v němž získal navrch pro člověka méně nebezpečný kmen.
Mohli bychom nechat vybojovat podobný duel i mezi původci závažných onemocnění? Výsledky harvardských vědců naznačují, že je to schůdná cesta. V laboratorních podmínkách se podařilo tímto způsobem zdolat bakterie „zlatého stafylokoka“ Staphylococcus aureus, jejichž kmeny rezistentní k antibiotikům patří k původcům velmi nebezpečných a komplikovaných infekcí.
Z výsledků práce Kishonyho týmu vyplývá, že by pacienti nakažení bakterií odolnou k antibiotikům mohli být léčeni směskou antibiotik, složenou tak, aby pomáhala v množení bakterií, které jsou na antibiotika citlivé.
Tyto bakterie by vytlačily z organismu bakterie, jež antibiotikům odolávají a které nelze pomocí běžných léků zdolat. Následně by pacient dostal léky, které by jej zbavily „vítězné“ populace bakterií citlivé na antibiotika. Vše by proběhlo v duchu úsloví o mouřenínovi, který nejprve poslouží našim zájmům, a následně je hozen přes palubu.
Odborníci jsou přesvědčeni, že tato strategie by se mohla uplatnit při malých lokalizovaných nákazách rezistentními bakteriemi, kdy je infekcí postižen třeba jen jeden pacient nebo jen nemocní z jednoho nemocničního pokoje.
Odborníci však varují, že hledání té správné kombinace antibiotik nebude pokaždé zcela jednoduché. Pro nemocné nemusí být celý postup dostatečně rychlý. Navíc nelze vyloučit, že se odolné kmeny bakterií nakonec naučí vzdorovat i této strategii léčby. Ani pak nebudeme proti bakteriálním chorobám zcela bezbranní.
„Antibiotika se nepromění v bezcenné léky,“ říká v komentáři pro časopis Nature britský mikrobiolog Edward Feil z University of Bath. „Stále tu bude dost a dost bakterií, které na ně zůstanou citlivé. Ale budeme se muset naučit žít i s těmi, které jsou antibiotikům odolné. Neexistuje způsob, jakým bychom se těchto bakterií v dohledné budoucnosti zbavili.“
