Prototyp stroje, který má zvládnout oblet zeměkoule, dopoledne odstartoval z letiště Payerne, kde také po 87 minutách ve vzduchu hladce přistál.
"Jsme velmi šťastní, všechno dobře klaplo," řekl mluvčí projektu. Ten je jedinečný především v tom, že na rozdíl od několika předchozích letounů na sluneční pohon je stroj s označením HB-SIA schopen i nočního letu.
Dobrodruh Bertrand Piccard a konstruktér André Borschberg v něm chtějí v roce 2012 obletět zeměkouli, dnes jej ale řídil zkušební pilot Markus Scherdel.
Oblet Země by měl trvat 20 dní. Piccard s Borschbergem, kteří dnešní let sledovali jen z vrtulníků, se mají v kokpitu střídat. Motory o výkonu čtyřicet koňských sil přitom umožňují dosahovat rychlosti jen kolem 70 kilometrů za hodinu.
Zkušební let měl ukázat, zda letadlo s neobvyklými parametry dokáže udržet rovnou dráhu letu. "Abychom mohli letět bez paliva, musíme let udržet v rovině," řekl Piccard ještě před pokusem. Podle agentur za slunečného počasí vzlétlo rychlostí 45 kilometrů za hodinu a vystoupalo do výšky 1200 metrů.
Kolem Země za dvacet dní
Letoun má rozpětí křídel 63,4 metru, tedy zhruba jako Airbus A340 nebo Boeing 747. Jeho hmotnost 1600 kilogramů ale odpovídá jen středně velkému autu. Organizátoři letu upozorňují, že tak velký a zároveň tak lehký stroj ve vzduchu ještě nebyl. Borschberg na něm se svým sedmdesátičlenným týmem pracoval šest let.
Letadlo pohání 12.000 fotovoltaických článků. Projekt za 70 milionů eur (téměř 1,8 miliardy korun) není prvním pokusem s létáním na sluneční pohon, ale je nejambicióznějším. V roce 1980 v USA krátce vzlétlo ultralehké letadlo Gossamer Penguin. Mohutnější Solar Challenger v roce 1981 dopravil během pěti hodin pilota z Francie do Anglie.
Piccard před deseti lety obletěl svět v balonu. Dobrodruhy byli i jeho předci. Otec Jacques se v roce 1960 s americkým kolegou potopil v batyskafu do rekordní hloubky v Mariánském příkopu. Dědeček August a jeho asistent byli v roce 1931 prvními lidmi, kteří se ocitli v balonu ve stratosféře.
