Lovec mamutů a počítačový expert se na první pohled příliš neliší. Vzpřímené tělo a tvar hlavy jsou téměř totožné. Malé odchylky mezi pravěkým lovcem a dnešním člověkem znamenají jediné – vývoj moderních lidí je v hrubých rysech ukončen. Mění se jenom drobnosti, které ale mohou našim potomkům podstatně zkomplikovat život.
Stále více dětí přijde v budoucnu na svět císařským řezem. Už dnes se jich rodí s pomocí skalpelu téměř čtvrtina. Hlavičky novorozenců se totiž zvětšují a pánev žen zatím zůstává spíše stejná, nepřizpůsobuje se novým okolnostem.
ČTĚTE TAKÉ: |
Nepoměr mezi zvětšující se lebkou kojence a rozměry ženské pánve zaznamenávají antropologové při průběžném sledování naší populace přibližně od šedesátých let tohoto století. Kdybychom se podívali na typickou lebku našich otců před více než čtyřiceti lety, viděli bychom shora její okraje ve tvaru, který se blíží kruhu, je jen trochu zploštělý.
Tuto takzvaně krátkou lebku měla většina novorozenců už od desátého století našeho letopočtu. Tento fakt dokládají antropologické výzkumu především pro území, kde je nyní Česká republika. Dnes se rodí stále více dětí s hlavou, která má obrys oválného elipsoidu. Proč zůstávají ženské pánve bez výraznějších změn?
"Pravděpodobně tomu brání biologické důvody. Příliš široká pánev totiž zhoršuje pohyb. Žena se tak dostává do kritické situace, větší děti nemůže porodit přirozenou cestou. Údaje o počtu císařských řezů jsou alarmující," říká antropolog docent Vladimír Sládek z Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Problémy růstu
Ačkoliv odborníci nejsou ve svých prognózách jednotni, potkat za sto let dvoumetrového čahouna nebude zřejmě ničím výjimečným. Zdá se, že průměrná lidská výška dosáhne v dohledné době 200 centimetrů. Geny regulující výšku postavy si neseme v genetické výbavě od počátku svého vývoje.
Záleží jen na tom, jak vhodné podmínky k růstu naše tělo má. Výška závisí hlavně na vydatnosti a pestrosti potravy, a protože v posledních desítkách let není v civilizovaných zemích jídlo problémem, přerůstá stále více dětí svoje rodiče. "Donekonečna to však nepůjde, hranice je zřejmě kolem 220 centimetrů," poznamenává evoluční antropolog docent Václav Vančata z Pedagogické fakulty UK v Praze.
Poznatky odborníků jsou důležitým signálem pro konstruktéry i návrháře dopravních prostředků a nábytku. Už dnes mají urostlí lidé problém směstnat se do tramvaje a přerostlé školní děti stěží zasunou nohy pod lavici. Pokud výrobci na stále vyšší populaci zapomenou, bude mít v budoucnu pořád větší počet lidí potíže s páteří.
Jak budou vypadat lidské zuby? Budou drobnější a náchylnější na kazy
Polosyrovou mamutí kýtu trhal pravěký lovec rukama a drásal pazourkovými nástroji. Běloskvoucími zuby bez kazu pak rozžvýkal sousta tuhého masa. Mohutné řezáky a stoličky jsou u dnešních lidí vzácností, vývoj chrupu ovlivnila totiž mimo jiné stále dokonalejší příprava jídel.
Nové populace mají drobnější zuby a některým lidem už ani nevyrůstají ‚zuby moudrosti‘. "Pravděpodobně se bude celkový počet zubů snižovat v souvislosti s redukcí zubního oblouku," říká docent Sládek. Podle zahraničních studií se velmi perspektivní profesí stane stomatologie. Tělo začne stavět zuby ze stále horšího materiálu, takže chrup bude náchylnější ke kazům.
Docent Václav Vančata k proměnám člověka uvádí, že výška postavy se mění přibližně každých dva tisíce let. "Výzkumy japonských odborníků naznačují, že kromě potravy hrají svou roli také hormony a společensko-sociální podmínky," říká. Skeptický názor má na měnící se velikost hlavy.
"Pochybuji, že se během sta let lebka nějak výrazně zvětší," poznamenává docent Vančata. Pokud jde o úbytek zubů, vidí určitou souvislost mezi zkracováním čelistí a faktem, že některým lidem už nevyrostou poslední stoličky.
Mutanti už nemusí být lidmi
Počítačový expert budoucnosti, sedící celý den u klávesnice, nebude mít velkou hlavu posazenou na zakrnělém tělíčku. Podobné vize antropologové rázně odmítají, stejně jako představy, že se člověk v dohledné době radikálně změní. Budeme mít vždycky pět prstů, jeden pár rukou a nohou, dvě oči a stejný počet ušních boltců. Hlava se sice zvětší, ale tělo také.
Lidskou podobu může podstatně ovlivnit pouze razantní změna životních podmínek. Například? Výbuchy několika Černobylů a změna genetické informace vyvolaná ozářením. Ale nemluvme jen o náhlé katastrofě. Denně se v předpovědi počasí mluví o ozonové vrstvě, která nás chrání před přímým bombardováním ultrafialovými paprsky vysílanými Sluncem. Nebezpečnou "díru" v této vrstvě registrují meteorologové zatím jen nad Antarktidou, úbytek ozonu se ale projevuje i na ostatních kontinentech.
Pokud UV začne záření působit ve větší míře, může se rodit více mutantů. Genetická výbava člověka by tímto způsobem reagovala na nové životní podmínky. Metodou omylů a pokusů by začal vznikat nový tvor, který by se od dnešního člověka výrazně lišil. Mnoho mutantů by během tohoto evolučního tápání zemřelo. Avšak jedinci, kteří by přežili a neztratili schopnost mít potomky, by šířili svoje modifikované geny tak dlouho, až by vznikly nové bytosti.
Jak by vypadaly? A byly by nám alespoň trochu podobné? Na takovou otázku nelze odpovědět jednoznačně. Platí snad jediná věta: kdo se dožije, uvidí.
