V českých lékárnách se odehrávají stále stejné situace. Lidé se marně ptají po rtuťových lékařských teploměrech, jejichž prodej Evropská unie před dvěma a půl roky zakázala.
Výrobci místo nich nabízejí jiné typy, ale s žádným z nich nejsou zákazníci spokojeni.
„Lidé nám je vracejí s tím, že nefungují,“ říká Jitka Schuhová, laborantka z lékárny v pražských Stodůlkách. Dodavatelé ale reklamace většinou neuznávají a zákazníkům vzkazují: přečtěte si návod a dodržujte ho. To však není snadné.
Problémy nových teploměrůbezrtuťový s galliem: špatně se sklepává infračervený: výsledek měření ovlivňují vnější faktory (zimnice, průvan, radiátor v místnosti, vlhkost vzduchu) digitální: lidé se přestávají měřit po prvním pípnutí, přitom měření ještě pokračuje |
Na rozdíl od rtuťových teploměrů u digitálních měřidel velmi záleží na tom, jak pevně je držíte, takže často neukazují přesně, i když sama o sobě vadná nejsou. Odchylka může činit více než jeden stupeň. „Na správném určení tělesné teploty přitom často závisí stanovení diagnózy pacienta,“ upozorňuje Josef Vojtíšek z Českého metrologického institutu, kde přesnost teploměrů ověřují.
I většina lékařů se shoduje, že rtuťové teploměry měřily přesněji, a řada zdravotnických zařízení na ně dodnes nedá dopustit. „Přišla jsem do styku s různými typy digitálních a infračervených teploměrů, ale žádný z nich nebyl tak přesný jako rtuťový,“ říká Marcela Vondráčková, zdravotní sestra z Domova pro seniory v Pardubicích. „Zatím je používáme ze starých zásob. Až se všechny rozbijí, budeme mít smůlu,“ dodává.
ČTĚTE TAKÉ: |
Její slova potvrdil i redakční test. Zatímco rtuťový teploměr naměřil autorce článku se začínající virózou rovných 37 °C, hodnoty na čtyřech různých digitálních teploměrech se pohybovaly od 36,4 do 36,7 °C a u čelního infračerveného od 36,9 do 37,8 °C.
