„S nějakou formou vyrážky se potýkám vlastně odmalička,“ přiznává pětačtyřicetiletá Romana z Prahy. „O kojeneckém ekzému mi vyprávěla moje matka, ale už z raného dětství mám sama řadu vzpomínek na všelijaké kopřivky, loupající se kůži na rukou či svědící pupínky,“ vysvětluje. Na návštěvy alergologů ale došlo až v dospělosti – když byla malá, o alergiích se nemluvilo tolik jako dnes.
ČTĚTE TAKÉ |
Lékařka Monika Štefanová z ambulance pro alergologii a klinickou imunologii Nemocnice Mělník upozorňuje, že alergické reakce jsou stále častější kvůli chemizaci prostředí. Mezi alergeny patří potraviny, u nás nejčastěji mléko, vejce, pšenice, sója, ořechy, mák, mořské plody, rajčata či citrusy, nebo léky – například antibiotika, anestetika, analgetika.
„U pylových alergiků to může být kontakt s rizikovou rostlinou, například posazení do trávy, nebo kontakt se srstí rizikových zvířat – zpravidla to bývá kočka, pes, kůň a králík,“ říká Štefanová. „V posledních letech překvapil dermatology stále častější výskyt kontaktní alergie na dočasné tetování černou henou,“ dodává lékařka.
Na co si dávat pozor, pokud máte citlivou pokožku? Jaké materiály nejčastěji trápí muže a jaké ženy? Na jakých částech těla se kožní alergie nejčastěji objevují a jak tomu předcházet?
