Během dvanácti let screeningového programu poklesla úmrtnost na rakovinu prsu o více než 30 procent, jde o třetí nejlepší výsledek v Evropě. To vyvrací hned první mýtus o tom, že mamografie je zbytečná nebo neúčinná. Podle odborníků je to nejspolehlivější dosud známá metoda k odhalování nádorů prsu i v počátečním stadiu. Spolehlivost metody, pokud je prováděna v akreditovaných centrech, je téměř 96 procent.
Jediný strach, který mají ženy oprávněně, je ten, že mamograf objeví nález. Podle primářky pražského Mamma centra Háje Miroslavy Skovajsové je ženy potřeba zbavit panického strachu, na druhou stranu by měly mít určitou přirozenou obavu o své zdraví, jen tak nebudou zanedbávat prevenci.
RakovinaV Česku je každoročně diagnostikováno více než 6000 nových případů karcinomu prsu, což je přibližně 120 pacientek na 100 000 žen. Na následky této nemoci zemře každý rok v Česku přibližně 2000 žen. Díky preventivním prohlídkám pacientek s rakovinou prsu v posledních 12 letech přibývá, ale úmrtí na tuto nemoc je méně. Stlačení prsu je nutné pro přehlednost tkáně a snížení dávky záření. Komfort lze zlepšit zakoupením měkké podložky podobné molitanu. |
„V současné době je v mamografickém screeningovém programu díky velkému úsilí mamodiagnostiků a zvacím dopisům pojišťovny asi šedesát procent žen z příslušné populace. Předpokládáme, že s nástupem dalších generací se počet žen zapojených do screeningu zvýší díky většímu zájmu o péči o vlastní zdraví,“ říká docentka Petra Tesařová z Onkologické kliniky při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.
Právě některé chybně zažité informace, mohou ženy od návštěvy mamografického vyšetření odradit. „Odhadem asi deset procent žen věří různým článkům na internetu, které se vyjadřují negativně k mamografii,“ popisuje svou praxi Helena Bartoňková, primářka Oddělení radiologie Masarykova onkologického ústavu v Brně.
Prsa zmáčkne, ale nedrtí
Asi nejrozšířenější obavou, s níž se lékaři setkávají, je to, že mamograf bolí, nebo dokonce prsy drtí. „Stlačení prsu při vyšetření je nutné pro co nejlepší přehlednost tkáně a snížení dávky záření. Komfort lze zlepšit zakoupením měkké podložky podobné molitanu. Žen, které udávají bolesti při nebo po vyšetření, není velké procento, je to podobné jako u žen, které mají prsa citlivá už při běžném pohmatu sama sebe,“ říká Jozef Prattinger, lékař Radiodiagnostického oddělení v Liberci.
V souvislosti s tímse ženy obávají, že právě ono mamografické zmáčknutí může vyvolat různá onemocnění. Podle Skovajsové je to hloupost. Vezměme si, co všechno prsní žláza za život vydrží – kolik nechtěných úderů rukou, o dveře, při sportech nebo během partnerského života. Zvládne těhotenství a kojení. „Prsní žláza je velice jednoduchý orgán, který je stavěný na různě velké objemy zátěží. A rozhodně není tak jemná, aby mohlo krátkodobé třívteřinové větší zmáčknutí vyvolat nějakou chorobu,“ vysvětluje Skovajsová.
Některé mýty jdou ještě dál a hovoří o tom, že mamografie místo toho, aby pomáhala odhalovat nádory, riziko rakoviny prsu naopak zvyšuje. Viní z toho rentgenové záření, které přístroj používá. Také v tomto případě jde o absurdní obavu, protože dávka radiačního záření je skutečně malá.
„Radiační zátěž je u mamografického snímku velmi nízká. Svědčí o tom i fakt, že mamografem můžeme s příslušným stíněním plodu vyšetřovat i těhotnou pacientku,“ připomíná Petra Tesařová. Dávka měkkého záření z mamografu je násobně nižší a šetrnější než při běžném rentgenu kostí nebo CT vyšetření. Mamografickým vyšetřením dostanete do těla tolik měkkého záření, jako když letíte z Prahy do New Yorku.
Někdy je vidět špička nosu
Před třemi lety obletěla zemi zpráva která nabádala ženy k tomu, aby si při rentgenování na mamografu vyžádaly límec na ochranu štítné žlázy. Za zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy byla viněna právě mamografie. Následné měření a výpočty ukázaly, že množství radiace zasahující štítnou žlázu při mamografickém vyšetření je zanedbatelné. Většinou se jí paprsky navíc ani nedotknou.
V Brně otestovali při operaci rakoviny prsu nový postup |
„Ženy se obávají, že jim ozařujeme štítnou žlázu. Nutno říct, že svazek měkkého záření ji zcela míjí. Občas se nám do snímku dostane špička nosu, ten je nejvíc dopředu a paprsek o něj může líznout, ale nikdy jsme neměli v mamografii zachycenou bradu, nebo dokonce oblast krku, které jsou zcela mimo záření,“ vysvětluje Miroslava Skovajsová, která je rovněž předsedkyní Asociace mamodiagnostiků.
Když lékařka vyvrací jednotlivé mýty o škodlivosti nebo neúčinnosti mamografie, nezapomene dodat, že strach není na místě u dobře prováděné a kontrolované mamografie. Funguje u nás systém center, která jsou akreditovaná. Jejich přehled najdete na internetu na adrese www.mamo.cz.
„Když se jde žena vyšetřit do takového zařízení, má jistotu, že je akreditované centrum, přístroj i laborantky, které mamografické projekce provádějí. Tito rentgenoví laboranti jsou celoživotně proškolováni,“ podotýká Miroslava Skovajsová.
Kdy jít na vyšetření?
Jednou za dva roky má nárok na preventivní vyšetření mamografem každá žena starší 45 let, je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a musíte na něj mít žádanku od svého gynekologa nebo praktického lékaře. Ne všude v Evropě taková prevence rakoviny prsu funguje.
Ženy dbají na prevenci. Na screening rakoviny prsu chodí 60 % procent |
V mezidobí by se žena měla věnovat pravidelnému samovyšetření prsu, a pokud objeví cokoliv atypického, měly by její kroky směřovat rovněž do mamodiagnostického pracoviště. Ženy mladší 45 let nebo ženy, které si přejí být vyšetřeny mimo dvouletý interval, si vyšetření hradí samy. Cena mamografického vyšetření ve screeningových mamografických centrech se pohybuje kolem 600 až 800 korun.
Ultrazvukové vyšetření, které je určeno ženám do 40 let, stojí zhruba od 400 do 600 korun. Některé ženy se domnívají, že právě pro ně je ultrazvuková metoda lepší, rozhodujícím kritériem tu je ovšem věk (viz text Rakovina prsu se týká i mladých žen na následující straně).
