V České republice se Mezinárodní den žen vrátil do kalendáře jako "významný den" v roce 2004. Předtím byl od sametové revoluce v listopadu 1989 opomíjen jako svátek zprofanovaný komunistickou minulostí.
Z dob předchozího režimu měl totiž nepříliš pozitivní pověst - spíše než ženy si ho tehdy připomínali funkcionáři, kteří pořádali podnikové oslavy, na nichž ženy dostávaly rudé karafiáty a utěrky.
Bojovnice za práva žen však připomínají, že jde o 100 let starý svátek, který měl měl připomínat stávku newyorských švadlen z března 1908.
15 000 švadlen tehdy demonstrovalo za kratší pracovní dobu, lepší platy, hlasovací práva a ukončení zaměstnávání dětí. Datum průvodu zvolily švadleny asi podle stávky žen v textilních továrnách v USA v roce 1857.
Když v roce 1910 rozhodla konference v Kodani o tom, že Den žen se bude slavit jako mezinárodní svátek, bylo účelem tohoto kroku sjednotit boj za práva žen, zejména za právo volební.
To měly tehdy ženy jen v hrstce zemí světa, z evropských pouze ve Finsku.
MDŽ a dnešekMezinárodní den žen má podle dvou třetin Čechů smysl připomínat. Více než čtvrtina lidí přitom tento svátek nějakým způsobem stále slaví. Z průzkumu agentury STEM/MARK vyplynulo, že lidé mají k tomuto dni ale různý vztah. Pro některé je MDŽ příliš svázaný s minulým režimem, jiní ho vítají jako příležitost dostat nebo darovat květinu, nejmladší generace pak tápe. Nejčastějším důvodem pro slavení svátku žen je podle dotázaných příležitost udělat radost blízké osobě. Vyslovilo se pro to konkrétně 18 procent občanů. Naopak jako důvod, proč tento den už nepřipomínat, lidé uváděli například souvislost s organizovanými oslavami v minulosti. Osm procent dotázaných pak uvedlo, že žen je třeba si vážit celý rok. |
