Vpřípadě jaterní diety panuje mezi pacienty pověra, že tuky jsou špatné a sacharidy dobré. Právě u jaterní diety však nadbytek sacharidů vede podobně jako u diety diabetické k jejich přeměně na tuky a k následnému ukládání tuků v jaterních buňkách. Nejčastějším metabolickým onemocněním jater je proto tzv. jaterní steatóza, která je s ukládáním tuku v jaterních buňkách přímo spojena.
Hody bez alkoholu
Kromě absolutního zákazu alkoholu je u jaterní diety podstatné pečlivě si ohlídat nadměrný přísun sacharidů. „Týká se to nejen řepného cukru, ale i škrobů z obilovin, brambor či rýže,“ říká profesor Michal Anděl z Ústavu výživy 3. LF UK v Praze. „Pacienti s jaterní dietou sice obecně nesnášejí tuk, ale tuk nemusí být pro játra přímo škodlivý,“ pokračuje lékař. Klasické zdroje tuku, jakými jsou tučné sýry, tučné mléko, máslo, ořechy, mandle nebo mák, jsou lidmi s onemocněním jater spíše špatně snášeny, než že by jim vyloženě škodily. Důvodem je to, že mají málo žluče.
Společným nebezpečím všech diet spojených s nemocemi zažívacího traktu je množství zkonzumovaného jídla. Důležité je nepřejíst se, dělat mezi jídly přestávky a zařadit do vánočního menu během dne i nějaký „lehký prvek“. Tím může být podle profesora Anděla palačinka, svítek nebo úplně obyčejný pudink – samozřejmě s výjimkou tabule diabetiků, pro které by pudink s ohledem na obsah škrobů nebyl nejlepší volbou.
„I kdyby se v případě přejídání jednalo o dietní stravu, nadměrný přísun potravy může vést u pacientů s nemocemi zažívacího traktu k překročení kapacity slinivky, či dokonce k akutnímu zánětu žlučových cest, pokud dotyčný trpí žlučovými kameny.
Velký přívod stravy, zejména v kombinaci s alkoholem, však může způsobit akutní zánět slinivky i u člověka, který byl dosud zdráv. A protože počet nejrůznějších patologií narůstá s věkem právě v oblasti žlučových cest, důraz na rozdělení porcí do menších dávek je zde velký.
„K těmto třem nejvíce omezujícím dietám je třeba dodat, že zatímco žlučník a slinivka dokážou byt stimulovány větším množstvím tuků společně s alkoholem, pro játra je problémem hlavně alkohol a nadbytek sacharidů,“ uzavírá problematiku slinivky, žlučníku a jater Michal Anděl.
Pozor na cholesterol a dnu
U lidí s nízkocholesterolovou dietou platí jednoznačné pravidlo o vyloučení potravin, kde se cholesterol přirozeně vyskytuje, což jsou živočišné tuky. „Čím více tuků zkonzumujeme, tím více cholesterolu do sebe dostaneme, omezit je zde třeba především sádlo,“ uvádí docent Vlastimil Dohnal. Méně známá nízkopurinová dieta je předepisována lidem s vyšší hladinou kyseliny močové neboli s dnou. Větší problémy u nich působí zátěž vyvolaná masem a především vnitřnostmi, kde je obsah purinů velmi vysoký.
„Usazuje-li se kyselina močová v kloubech, malé krystalky kyseliny močové dráždí nebo poškozují hladkou kloubní výstelku, což vede k jejímu zánětu. Důsledkem takového stavu může být následný dnavý záchvat,“ doplňuje profesor Anděl a podotýká, že kyselina močová se bohužel ukládá i v ledvinových kanálcích, což může vyvolat poškození ledvin vedoucí k jejich chronickému zánětu.
Podle Vlastimila Dohnala by lidé nemocní dnou neměli konzumovat vnitřnosti, maso by měli vždy hodně vyvařit a rozhodně by neměli jíst jeho vývar. Měli by omezit i množství kakaa, čokolády, kávy, luštěnin a ideální nejsou ani houby.
Doporučuje se zde také poměrně malé množství bílkovin – pouze mléčné produkty jako tvaroh, sýry, jogurt, přičemž u některých takto nemocných je nutné vyřadit i zrající sýry. „Z ovoce a zeleniny mohou ovšem nemocní dnou konzumovat všechny druhy, pouze s výjimkou rebarbory a špenátu,“ konstatuje docent Dohnal.
Kuba není pro těhotné
Říká se, že těhotná by měla jíst za dva, ale odborníci na výživu to vnímají jako nadsázku. „Plod nespotřebuje energii za jednoho dospělého člověka, takže namístě je spíš důraz na obsah nutričně hodnotných látek,“ říká Vlastimil Dohnal. U těchto žen je podstatný příjem kyseliny listové, která ovlivňuje správný vývoj nervové soustavy dítěte.
„Dále jsou zde zvýšené nároky na železo, vápník a fosfor – jediným zdrojem těchto živin je pro dítě matka a plod si z jejího těla vezme všechno. Udělá cokoli, aby se dobře vyvíjel,“ pokračuje lékař. Podle specialistky na výživu Tamary Starnovské by neměly těhotné ženy kvůli nadýmání konzumovat kubu a kojící ženy přemíru citrusových plodů.
Se solí opatrně
Skupinu lidí se zcela jinými stravovacími potřebami představují senioři. Jakékoli živiny hůře vstřebávají, takže ne všechny vitaminy a minerály, které do těla dostanou, plně využijí. Potřebují více vitaminů a minerálů než mladší populace a obzvláště kardiaci musí být obezřetní u soli.
„Soli bych se u kardiaků bál, protože váže větší množství tekutiny uvnitř cév. A pokud jde o člověka, který má potíže se srdečním selháváním, pak má-li v oběhu větší množství tekutiny, může mu to způsobit problémy,“ varuje Michal Anděl.
Podle výživových poradců je však za předpokladu jinak vhodného celoročního stravování možné nabídnout kardiakovi o Vánocích i porci smaženého kapra s bramborovým salátem.
„Vše pod podmínkou, že půjde o salát bez salámu a majonéza bude smíchaná s nízkotučným jogurtem,“ radí Tamara Starnovská. „A pokud se kardiak rozhodne pro jinou než tradiční variantu, bude výrazně profitovat například z grilovaného lososa s bylinkami a sezamovým semínkem, bramborovocelerového pyré a velkého zeleninového salátu s olivami,“ přidává další radu nutriční specialistka.
A co děti? Měly by se na Štědrý den přizpůsobit dospělým, nebo by to mělo být naopak? Záleží na tom, o jak staré dítě se jedná, jaký salát máme na mysli a jaké bude celkové množství jídla. Pokud jde o dítě, které je zvyklé jíst celé kousky a salát je bez salámu a vajec, malé množství může sníst bez rizika. „Je-li však salát se salámem, vejcem a obsahuje více tuků a bílkovin, už bych k němu dítěti nepodávala rybu,“ říká Tamara Starnovská. Dětem je proto podle jejích slov lepší připravit salát zvlášť. Nebo úplně nejlépe využít situace a ozdravit si rovnou i salát pro dospělé.
