19. října 2016 18:18, aktualizováno  21:58 Lidovky.cz > Relax > Věda

Modul Schiaparelli ESA přistál na
Marsu. Zatím se neví, zda úspěšně

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Znázornění oddělujícího se modulu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Znázornění oddělujícího se modulu | foto: ČTK
DARMSTADT (NĚMECKO) Na Marsu ve středu přistál modul Schiaparelli, zatím se ale neví, zda byl manévr úspěšný či nikoli. Pozemní řídící středisko nedostalo očekávaný potvrzující signál a čeká na data ze satelitů kroužících kolem Marsu. Modul k rudé planetě dorazil v sobotu s družicí Trace Gas Orbiter (TGO) v rámci projektu ExoMars Evropské kosmické agentury (ESA) a ruské agentury Roskosmos, který je zaměřen na hledání případných stop života na Marsu.

Evropské středisko kosmických letů (ESOC) v německém Darmstadtu si stále není jisté, v jakém stavu modul je, obdrželo ale aspoň dobrou zprávu od TGO. Družice po obletu planety potvrdila, že se dostala na plánovanou oběžnou dráhu. „Ahoj Země! Chyběla jsem ti?“ podělila se ESA na twitteru se vzkazem TGO.

Podle informací ESA Schiaparelli přerušil vysílání signálu před dosednutím na Mars, což bylo neočekávané, ale jednoznačný závěr z toho ještě nelze dělat. Potvrzen je vstup aparátu do atmosféry Marsu a otevření jeho padáků při dalším sestupu. Nicméně chybějící potvrzení zdárného přistání podle některých vědců nevěstí nic dobrého.

„Může tu být mnoho příčin,“ řekl operativní šéf misí ESOC Paolo Ferri v souvislosti s přerušením signálu vysílaného přistávacím modulem. „Je jasné, že to nejsou dobrá znamení, ale budeme potřebovat víc informací,“ dodal. Poukázal přitom na to, že družice TGO zaznamenala podrobné telemetrické údaje vyslané Schiaparellim během sestupu a ty by měly být v noci předány na Zemi.

Odborníci tak budou celou noc pracovat s množstvím údajů, které o přistávacím modulu přišly na Zemi i od marsovských družic ESA Mars Express a americké agentury NASA Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Bližší informace chce ESA sdělit na tiskové konferenci, kterou uspořádá ve středu v 10:00 SELČ.

Dopravit vědecké aparáty na povrch Marsu je technicky složitý manévr a ESA v minulosti s několika přístroji neuspěla. Před třemi lety například přišla o rover Beagle 2 sondy Mars Express, kterému se po přistání neotevřely solární panely.

Modul Schiaparelli musel při sestupu postupně zpomalit z rychlosti 21.000 kilometrů za hodinu, s níž vstoupil do marsovské atmosféry, na zhruba deset kilometrů za hodinu. Pomoci mu měly padáky a těsně nad povrchem i zážeh motorů.

Hlavním cílem mise ExoMars je pátrat po výskytu metanu a dalších atmosférických plynů, které mohou být znamením přítomnosti aktivních biologických nebo geologických procesů. Dalším významným úkolem je otestovat důležité technologie v přípravě účasti ESA při budoucích misích na Marsu.

Družice TGO se společně s modulem vydala na cestu letos 14. března za pomoci ruské nosné rakety Proton. Minulou neděli se oba aparáty podle plánu od sebe úspěšně oddělily. Zatímco Schiaparelli zamířil k Marsu, aby pokračoval v bádání na povrchu, družice bude obíhat kolem planety a zkoumat ji z výšky kolem 400 kilometrů.

Schiaparelli je vybaven několika vědeckými přístroji k provádění výzkumu, avšak jeho hlavním účelem bylo vyzkoušet přistání a otestovat technologie pro vyslání robotického vozítka ESA na Mars za čtyři roky.

Program ExoMars se skládá ze dvou misí. První nyní plní družice TGO a modul Schiaparelli. Druhá část projektu má odstartovat v roce 2020 vysláním robotického vozítka a vědecké platformy na povrch Marsu. Vozítko bude vybaveno vrtným zařízením a sadou nástrojů pro geochemický a exobiologický výzkum (výzkum mimozemského života).

První pokusy o průzkum Marsu družicemi začaly už v roce 1960

První neúspěšné pokusy o vyslání sond k Marsu uskutečnil Sovětský svaz v říjnu 1960, sondy Marsnik 1 a Marsnik 2 se ale nedostaly ani za hranice zemské atmosféry.

Jako první úspěšně prolétla kolem Marsu v červenci 1965 americká sonda Mariner 4, jež pořídila první snímky povrchu. Další americká sonda Mariner 9 byla v listopadu 1971 jako první navedena na oběžnou dráhu Marsu - byla to první sonda na oběžné dráze jiné planety.

Na povrch Marsu dopadl jako první v listopadu 1971 sovětský Mars 2, ale kontakt s ním nebyl navázán. Jen pár sekund trvalo 2. prosince 1971 spojení s další sovětskou sondou Mars 3.

Prvním úspěšným přistáním na Marsu se 20. července 1976 stala americká sonda Viking 1, jež pak šest let (do listopadu 1982) mapovala povrch - délkou pobytu vytvořila na dlouho rekord, který překonalo až v roce 2010 vozítko Opportunity (to je na Marsu od ledna 2004 dodnes). Sonda Viking 1 na Zem odeslala mimo jiné první barevnou fotografii povrchu Marsu a se sondou Viking 2, jež přistála na Marsu o dva týdny později, pořídila přes 50.000 snímků, nicméně známky po životě nenašla.

Americká sonda Phoenix (na Marsu od května do listopadu 2008) tam našla 31. července 2008 definitivní důkaz o existenci vody. Poslední americkou sondou na Marsu je Maven, která odstartovala v listopadu 2013.

Úspěšné sondy k Marsu vyslaly dosud jen Rusko/Sovětský svaz, Spojené státy, Evropská vesmírná agentura (ESA) a Indie, přičemž průzkum přímo na povrchu se dařil zatím jen Američanům. ESA vyslala sondu Beagle 2, jež dosedla na povrch planety v prosinci 2003. Beagle 2 ale vůbec nezačal komunikovat a vědci se původně domnívali, že se roztříštil během přistání, protože k povrchu dorazil příliš velkou rychlostí. Modul ale bezpečně přistál, kvůli blíže neurčené závadě se však nepodařilo rozložit všechny solární panely. Se sovětským Marsem 3 kontakt trval v roce 1971 jen pár sekund.

Sondy k Marsu neúspěšně vyslaly také Japonsko a Čína.

V listopadu 2013 se čtvrtou mocností světa, jež dosáhla "rudé planety", stala Indie s družicí Mangalján.

ČTK
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na Lidovky.cz