Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

V Austrálii mají kliniku pro staré a rozbité hračky

Magazín

  9:20
SYDNEY - Na klinice pro panenky v australském Sydney se odehrávají hotové zázraky. Díky její péči získávají oblíbené vysloužilé hračky po několika dnech znovu svůj někdejší lesk: zcuchané vlasy září jako dřív, v kulatých obličejíčcích zase radostně mrkají nová očka a panenky dostanou zpátky i poztrácené údy.
Plyšáci (ilustrační foto)

Plyšáci (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Flikování rozbitých hraček ale není snadná práce, svěřil se agentuře DPA jeden z "doktorů pro panenky" a majitel firmy Geoff Chapman.

Chapmanův um většinou zákazníkům vyvolá úsměv na tváři. Někdy ale majitelé hračky moc šťastní nejsou, i když si z opravny odnášejí oblíbenou panenku nebo medvídka, který po letech zase vypadá jako nový. Změny jim totiž někdy připadají moc velké. "Občas tu dojde i na slzy," vypráví Chapman. "Stěžují si: takhle moje panenka nevypadala! Pak jim musím vysvětlovat, že panenka má nové barvy a je stejná, jako když ji kdysi dávno dostali." To se jim ale mnohdy nelíbí. "Chtějí mít hračku takovou, jak si ji pamatují, jen nemá být rozbitá," dodává opravář.

Rozbité hračky

Opravárenská dílna - klinika pro rozbité panenky - má v Sydney dlouhou tradici. Firmu založil Chapmanův otec už před 100 lety a od roku 1913 tady dali dohromady skoro tři miliony hraček. Značka na břiše panenky občas prozradí, že daný kus měl kdysi v ruce Chapman senior a že už je jednou opravovaná. Práce v podniku se ale změnila: zatímco otec dnešního majitele měl kdysi i 70 zaměstnanců, dnes v dílně pracuje jen šest lidí.

Zlaté časy jsou prostě pryč, tvrdí David Short, který vlastní jednu z posledních zbývajících opravárenských dílen v Melbourne. Tady třeba zasazuje panenkám nové skleněné oči, takže mohou znovu mrkat. Není ale vůbec jisté, jak dlouho bude moci tradiční řemeslo, které praktikuje už 30 let, dál vykonávat. Short každopádně vidí budoucnost černě. "Lidé prostě už nic opravovat nechtějí. Pořád sice mají ke svým starým hračkám sentimentální vztah, ale přesto říkají: V žádném případě!".

ČTĚTE TAKÉ:

Úpadek řemesla ale souvisí i s přílivem moderních hraček. Pokud se dnešní hračky rozbijí, už je většinou nejde zachránit, podle Shorta totiž byly záměrně vyrobeny s určitým "poločasem rozpadu". Další problém je zabudovaná elektronika. "Když se ulomí ruka, už ji zpátky nepřiděláme. Zbývá jen hodit je do odpadků," bilancuje Short.

Jeho kolega Chapman je smířlivější. Panenky, medvídci nebo další hračky jsou často jedinými artefakty z dětství, které chtějí rodiče a prarodiče předat svým dětem a vnukům. Proto se budou hračky opravovat a modernizovat dál. "Nové vlásky, nové šaty, takovéhle věci," vypočítává Chapman svoje budoucí úkoly. Výraz panenky ale musí zůstat stejný, v tom spočívá umění mistrů. Teprve pak se z paměti začnou vynořovat vzpomínky.

Autoři: ,

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...