Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

NASA slaví: Na Marsu přistála vědecká laboratoř Curiosity

Věda

  7:21aktualizováno  12:33
MARS/PASADENA - Krátce před půl osmou ráno středoevropského letního času se řídícím střediskem NASA rozlehl potlesk techniků a chvíli na to už zněly výkřiky plné úlevy a štěstí. Podařilo se. Agentura NASA právě dopravila na planetu Mars nové automatické vozítko.

Řídícím střediskem NASA se krátce po půl osmé rozlehl potlesk techniků a výkřiky plné úlevy a štěstí. foto: ČTK

Robotické vozítko Curiosity přistálo na Marsu po osmiměsíční cestě vesmírem a velmi složitém přistávacím manévru.  Dosednutí vozítka na planině Aeolis Palus v
kráteru Gale se uskutečnilo přesně podle plánu, takže přistání bylo dokončeno přesně v 7.31 středoevropského letního času.

Pracovníci operačního centra v NASA.

Modul velikosti osobního automobilu řízený automaticky vysílal informace o svém osudu rádiovým signálem.

Nejsložitější vesmírný přístroj, jaký kdy člověk vyrobil
Sonda za 2,5 miliardy dolarů (asi 45 miliard korun) má za sebou náročný přistávací manévr, o kterém americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) mluvil jako o sedmi minutách hrůzy.

Šestikolové vozítko Curiosity váží 900 kilogramů a je dlouhé tři metry.

Pohání ho radioizotopový termoelektrický generátor využívající přirozeného rozpadu plutonia 238, který se osvědčil u amerických planetárních sond programu Viking. Hlavním cílem mise bude zjistit, zda na Marsu někdy byly podmínky vhodné pro vznik života. Automat bude také zkoumat klima a geologii čtvrté planety sluneční soustavy a sbírat data pro budoucí let lidské posádky na Mars.

Hlavním cílem dvouleté mise bude zjistit, zda na Marsu někdy byly podmínky vhodné pro vznik života. Automat bude také zkoumat klima a geologii čtvrté planety sluneční soustavy a sbírat data pro budoucí let lidské posádky na Mars.

Podle prohlášení pracovníků letové kontroly řídící středisko přijalo kolem 07:30 SELČ signál o úspěšném přistání aparátu na povrchu Marsu. Pár minut po přistání sonda vyslala do Pasadeny první dva snímky skalnatého terénu v místě, kde v souladu s plánem dosedla.

Pracovníci řídícího střediska propadli nelíčenému nadšení, když začaly přicházet zprávy o bezchybném plnění komplikovaného itineráře. Podle vedení NASA byl přistávací manévr dosud nejsložitější dálkově řízenou operací v historii využívání robotů v kosmonautice.

Obtížný přistávací manévr
Za více než osm měsíců letu urazila americká meziplanetární sonda přes 566 milionů kilometrů. Atmosférou Marsu proletěla rychlostí kolem 20.800 kilometrů za hodinu, ale těsně nad povrchem snížila rychlost na pouhé 3,22 kilometry za hodinu.

Během přistávacího manévru, který trval asi sedm minut, dostávala Curiosity povely kabelem vedeným z nedalekého podpůrného aparátu poháněného raketovým motorem. Po přistání se kabely odpojily a podpůrný aparát svou misi skončil pádem na tvrdý povrch Marsu.

Curiosity představuje první meziplanetární robotický projekt USA v oblasti astrobiologie od 70. let minulého století, kdy z USA startovaly sondy Viking. Na Marsu se naposledy pohybovala americká vozítka Spirit a Opportunity, která svou misi zahájila v roce 2004. Poslední komunikace se Spiritem byla zaznamenána předloni, Opportunity je na Marsu stále činný".

Vesmírná laboratoř Curiosity.

Úspěch mise by znamenal velké povzbuzení pro americký kosmický program v době, kdy se vzhledem k hospodářské recesi potýká s nedostatkem finančních zdrojů. Projekt Curiosity stál NASA 2,5 miliardy dolarů (51 miliard korun).

Na úspěšné přistání dnes reagoval Bílý dům. Prezident Barack Obama označil zdařilé zahájení mise za "bezpříkladný technologický úspěch", který historie ocení jako "milník americké národní hrdosti".

Tunové vozítko Curiosity nyní čeká cesta vzhůru z kráteru na okolní kopce, kde zahájí své výzkumy. Aparát se ale na cestu vydá až za několik týdnů, během nichž bude prověřovat svůj "zdravotní stav".

Autoři: ,