Vědci k tomuto zjištění došli po tříletém studiu, o němž tento týden informovali v odborném časopise telavivské univerzity Journal of the Institute of Archaeology.
Autoři tvrdí, že na konci doby bronzové panovalo dlouhé období sucha, které vyvolalo mezi národy východního Středomoří hlad a masovou migraci. Došli k tomu výzkumem vrstev sedimentů uložených pod Galilejským jezerem. Vyzvedli z jeho dna osmnáctimetrové pruhy horniny a z usazenin pak vypreparovali zkamenělá zrníčka pylu.
"Pyl patří k nejtrvanlivějším organickým materiálům v přírodě," řekla Dafna Langgutová, jejíž specializací je právě výzkum pylu. "Pyl do jezera navál vítr. Usadil se na dně jezera a v podvodních sedimentech. Každý rok přibyla další vrstva, čímž se vytvořilo prostředí bez kyslíku, v němž se pylová zrna uchovala. My z nich dnes dokážeme vyčíst, jaká vegetace byla v okolí jezera a v jakých klimatických podmínkách rostla."
S pomocí metody radioaktivního izotopu uhlíku se zjistilo, že mezi lety 1250 až 1100 před naším letopočtem oblast zasáhlo několik období velkého sucha. K podobným výsledkům se došlo při zkoumání sedimentů odebraných ze západního břehu Mrtvého moře.
Období mimořádného sucha
Profesor Israel Finkelstein z telavivské univerzity, který se na výzkumu podílel, řekl, že ve srovnání s podobnými studiemi se v tomto případě pracovalo se vzorky sedimentů pocházejících z období jdoucích rychle za sebou - zhruba po 40 letech. Normálně se v tak daleké minulosti vzorky při výzkumu většinou řadí za sebou po stovce let. Finkelstein řekl, že období mimořádného sucha trvalo 150 let a že při použití běžné metodologie by mohlo snadno uniknout.
Pro teorii zachycenou v nové studii svědčí i fakta známá o říších z konce doby bronzové - mnohá města ve východním Středomoří tehdy zničily požáry. Mimořádné sucho a hlad zachycují i některé dokumenty z té doby - ví se například, že následky sucha postihly říši Chetitů v Anatolii nebo Afek v dnešním severním Izraeli.
Kromě dlouhodobého sucha oblast postihlo také několik období chladu, která zničila úrodu. Velký počet lidí se tehdy dal do pohybu a stěhoval se za plodinami jižně od těchto oblastí. Vznikly tak podmínky pro vznik budoucího izraelského království a dalších politických celků.