V Česku působí celkem pět teologických fakult a studuje na nich pět tisíc vysokoškoláků. Překvapivé číslo, když uvážíme, že počet lidí, kteří se hlásí k náboženství, stále klesá.
ČTĚTE TAKÉ: |
Jenom na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy (UK) v Praze jich registrovali k 30. říjnu 928. Přitom nejde o fakultu největší. Tou je Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. A třeba na Husitskou teologickou fakultu UK se letos hlásilo na bakalářská studia 828 uchazečů (přijato bylo jen něco přes 400 a studovat začaly necelé čtyři stovky lidí).
Na kněžské povolání se připravuje jen pár studentů. Pokud by se ale někdo domníval, že se všichni chtějí věnovat kněžskému povolání, mýlil by se. „U nás to bývá tak do deseti lidí ročně,“ konstatuje děkan Katolické teologické fakulty UK Prokop Brož. Teologie, která se považuje za jakousi přípravku pro kněze (k tomu, aby se mohl člověk knězem skutečně stát, musí být ještě také vysvěcen), tvoří totiž na teologických fakultách většinou jen část studijních programů.
Ve skutečnosti jsou teologické fakulty hlavně velkou šancí pro ty, kdo chtějí studovat třeba sociální obory, filozofii nebo i dějiny umění. „Mne zajímala filozofie, ale na filozofickou fakultu jsem se nehlásila. Zaujala mne možnost studovat husitskou teologickou fakultu,“ říká čtyřiatřicetiletá Kateřina Klasnová s tím, že jejím původním záměrem bylo na škole zůstat a učit.
Velké téma o teologických vysokých školách najdete v úterní příloze Akademie v Lidových novinách.
