Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Nadprodukce absolventů v módních oborech je nerozumná, míní ředitel

Věda

  13:44
PRAHA - Dostat se dnes na střední výtvarnou školu není zdaleka tak těžké jako dřív. Ředitel Vyšší odborné školy grafické a Střední průmyslové školy grafické v Praze v Hellichově ulici Jan Sehnal má však k obrovskému nárůstu vzdělávací nabídky v módních oborech, jako je grafický nebo interiérový design, výhrady. Domnívá se, že vede k nadprodukci absolventů a zbytečnému odčerpávání peněz, které by byly potřeba jinde.

LN Ředitelé středních škol si stěžují na nedostatek uchazečů, z nichž by mohli vybírat. Jak je na tom prestižní pražská Střední průmyslová škola grafická?
Na grafický design dělalo talentové zkoušky pro školní rok 2011/2012 celkem 92 uchazečů, na užitou fotografii a média 76. Brát budeme v každém z těchto oborů dvanáct lidí.

LN To je v rostoucí konkurenci škol velmi uspokojující zájem.
Pokud jde o uvedené obory, spokojený jsem. Už proto, že zájem je v posledních třech až pěti letech pořád přibližně stejný, ačkoliv mladých lidí ve středoškolském věku ubývá. Je ale potřeba říct, že máme na škole i obor, který mi dělá starosti. Na konzervátorství a restaurátorství jsme si mohli vybírat jen z šestnácti uchazečů. To je málo. Brali jsme jich devět.

LN Čím si menší zájem vysvětlujete?
Napřed bych měl asi říct, že se netýká jen naší školy. Zájem o uměleckořemeslné obory klesá v posledních letech i jinde. Důvody vidím v zásadě dva. Prvním je nepříliš vysoké finanční ohodnocení většiny těchto profesí, směřujících do oblasti kultury. Druhým je odklon od řemesla jako takového a tím i od uměleckořemeslných oborů. To je bezesporu způsobeno jednak tím, že odvětví, jako je sklářství nebo keramika, byla silně zasažena krizí, takže mladí lidé v nich momentálně nevidí perspektivu. Obory nejsou navíc dostatečně propagovány.

LN Kdo by je měl propagovat?
Stát. Jsem přesvědčen, že na tyto obory s tradicí bychom neměli rezignovat. Musíme umělecká řemesla chránit a prosazovat.

LN Jako rodinné stříbro? Ministr školství nedávno něco takového slíbil. Na druhou stranu je třeba říct, že tvůrčí potenciál mladých lidí se nikterak neomezuje, spíš naopak. Škol s uměleckým zaměřením neuvěřitelně přibylo.
Ano, výtvarné obory dnes nabízejí i školy, které měly nebo stále ještě mají zcela jiné zaměření. Jen mezi lety 2005 a 2010 vzrostl jejich počet skoro o třicet procent. Zatímco v roce 2005 bylo v České republice 308 škol, které nabízely výtvarné vzdělávání, loni to bylo už 432 škol. Apokud jde o žáky, kteří v nich studují? Před šesti lety jich bylo 8844, loni o tisíc víc.

LN Nárůst tu ovšem musel být i před rokem 2005.
Jistě. Když jsme v roce 1996 zakládali Asociaci středních a vyšších odborných škol s výtvarnými a uměleckořemeslnými obory, bylo nás 22 páteřních škol. Celkem jich mohlo být na vzdělávacím trhu tak mezi třiceti a pětatřiceti.

LN Jste dnes předsedou této asociace, takže byste mohl vědět, jak se absolventi škol zaměřených na výtvarné disciplíny uplatňují na trhu práce.
Řeknu to takhle: soustava oborů výtvarné umění a užité umění obsahuje osmnáct oborů. Ale celá čtvrtina, tedy 2400 všech žáků, dnes studuje grafický design. To máte průměrně 170 absolventů na jeden kraj. Nedovedu si představit, že regiony absorbují během čtyř let každý 170 grafických designérů. Obávám se, že se nepracuje s prognózami. A že se taky dost nehlídá kvalita. Ministerstvo školství sice schvaluje projekty, škola musí splňovat některé podmínky pro výuku, ale potom už se její úroveň příliš nesleduje.

LN Vy, jako asociace, přehled o kvalitě výuky na svých školách nemáte?
Signály přicházejí většinou od absolventů. Hodně mohou vypovídat i přestupy z jedné školy na druhou, ale to nestačí. Asociace na nevyváženou kvalitu škol upozorňovala už před čtyřmi lety poslance školského výboru parlamentu a také náměstky hejtmanů, kteří mají na starosti školství.

LN Co jste po nich chtěli?
Chtěli jsme říct, že už by se rozhodně neměl rozšiřovat počet škol nabízejících výuku atraktivních oborů jako grafický design a podobně. A že je potřeba začít s kontrolou.

LN Není v tom strach z přílišné konkurence?
Jsme přesvědčeni, že by kvantita neměla vítězit nad kvalitou. Některým školám jde totiž pouze o to, aby zaplnily své lavice žáky, na které dostávají vyšší státní dotace.

LN Kolik činí roční státní příspěvek na středoškoláka na výtvarné škole?
Není to všude stejné, protože to, co přijde od ministerstva, ještě přerozdělují kraje, ale jde zhruba o padesát tisíc korun.

LN To je přibližně dvakrát víc než třeba na žáky gymnázií.
Právě. Přitom ne vždycky jsou peníze využity optimálně. Osobně si myslím, že by byly užitečnější, kdyby se použily na záchranu kvalitních škol s tradicí v uměleckých řemeslech, které se momentálně potýkají s problémy.

LN Protože nemají dost studentů?
Ano. Někdy jsou nuceny brát skoro každého, kdo se přihlásí. Přitom, a to je zajímavé, i s takovými studenty dosahují většinou velmi dobré úrovně. Přesto balancují na hraně existence. Nechat padnout systém uměleckořemeslného vzdělávání, založený za 1. republiky, by ale bylo škoda. Přinesl pozoruhodné výsledky v řadě uměleckoprůmyslových odvětví, jako je například české sklářství, proto ho musíme nejen udržovat, ale i dále rozvíjet v nových ekonomických podmínkách. Montovny český průmysl nespasí, ale školy, které umějí vychovávat tvořivé lidi, ano.

LN Vraťme se k tomu, jaké šance má dneska žák, který cítí tvůrčí výtvarný potenciál a chtěl by studovat některou z výtvarně zaměřených škol.
Velké. Zejména mimo Prahu.

LN A v Praze?
V Praze si drží pořád pozice několik prestižních škol, jako je takzvaná Hollarka, žižkovská uměleckoprůmyslová škola, naše grafická, pak dvě školy pro textilní tvorbu a jedna pro aranžéry. A dostat se na tyhle školy není snadné ani teď. Šance jsou průměrně tak jedna ku třem. Kromě toho však působí v metropoli ještě několik soukromých škol s výtvarným zaměřením.

LN Není to vlastně dobře, že je dneska kromě těch několika prestižních škol ještě veliká nabídka dalších, takže nikdo nemusí mít pocit, že nedostal šanci?
V zásadě ano. Jenže talentovaných žáků je omezené množství. Když se příliš rozptýlí mezi mnoho škol, hrozí, že mnozí z nich se octnou v málo podnětném prostředí. Je rozdíl studovat ve skupině s výbornými nebo průměrnými spolužáky.

LN Mimochodem, hlásí se vám na školu jen žáci ze základních škol nebo i z odpovídajících ročníků víceletých gymnázií?
Z gymnázií je to jen zanedbatelný počet.

V roce 1996 bylo u nás kolem třiceti výtvarných škol. Dnes nabízí výtvarné obory už 432 škol.

PROFIL JANA SEHNALA

Narodil se v roce 1949, vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě, Filozofickou fakultu UK v Praze (český jazyk a literatura a výtvarná výchova u Cyrila Boudy). Působil na SPgŠ a Gymnáziu v Nové Pace, SUPŠ sklářské v Železném Brodě, na SOU polygrafickém v Praze a od roku 1986 ve SPŠ grafické v Praze, kde je od roku 1996 ředitelem. Je předsedou Asociace středních a vyšších odborných škol s výtvarnými a uměleckořemeslnými obory.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!