Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Národní muzeum tápe. Jak naložit se záhadnými bednami?

Věda

  7:00
PRAHA - Ještě do pondělní půlnoci 30. dubna mohou zájemci hlasovat v anketě, kterou Národní muzeum vyhlásilo na zpravodajském portálu Národního muzea pro třetí tisíciletí na www.nm.cz o tom, jak má být naloženo se dvěma bednami s neznámým obsahem, které této instituci před více než stovkou let daroval botanik a farmakolog Bohuslav Jiruš (1841-1901).

Budova Národního muzea se na pět let uzavře. foto:  Jan Zatorsky, Lidové noviny

Tento šlechtic si v závěti vymínil, že mohou být otevřeny až 200 let po jeho smrti, tedy v roce 2101. Dosavadní diskuse se přiklání spíše k tomu, aby muzeum poslednímu přání vyhovělo.

ČTĚTE TAKÉ:

Každá ze dvou zapečetěných beden s hmotností mezi 300 až 400 kilogramy je opatřena mosazným štítkem. Jejich povrch kryje ze všech stran masivní dřevěná deska. Vnitřek je vyložen zinkovým plechem. Uvnitř má být Jirušova archivní pozůstalost, což jen v náznacích závěť popisuje. Víko bedny přidržuje 12 hřebů, každý o délce asi dvaceti centimetrů.

Většinu z nich chrání originální vosková pečeť z roku 1901 - známka toho, že schránky dosud nikdo neotevíral. Co obě schrány ukrývají, o tom se mohou historici jen dohadovat. "Veškeré předměty nalézající se v mém bytu neb v ústavu farmakologickém, pokud jsou můj majetek, mimo bibliotheky, nábytku, zcela chatrných šatů a prádla špatného... musí se uložiti do beden zinkovým plechem vyložených. Předměty zasypou se naftalinem a bedny se pak vzduchotěsně zaletují," přál si Jiruš v testamentu.

O botanikovi:

Bohuslav Jiruš (17. října 1841, Praha - 16. listopadu 1901, Praha) byl český šlechtic, botanik a lékař.

Pracoval jako profesor botaniky na univerzitě v Záhřebu a farmakologie v Praze. 

V rámci Společnosti Národního muzea zastával vysokou funkci. Za prezidenta Jana Nepomuka Harracha (1828-1909) byl krátce jednatelem společnosti.

Někteří účastníci ankety navrhují, zda by nešlo tajemství beden poodhalit alespoň pomocí tomografu, tedy bez fyzického zásahu. Jiní argumentují tím, že poslední přání by se mělo dodržet. Už proto, že vzhledem k profesi zesnulého by uvnitř mohly být nebezpečné biologické látky či smrtící bakterie. Objevují se i názory, podle nichž ukrývají recept dlouhověkosti či návody k výrobě zázračných léků.

Skeptičtější je vedoucí oddělení zámeckých knih Petr Mašek, podle něhož zřejmě ukrývají běžný mobiliář tehdejšího bytu, což by 200 let od uložení mohlo znamenat poměrně zajímavou sbírku.

Zatím to vypadá, že poslednímu přání bude vyhověno a zvědavost bude ukojena až našim potomkům, konkrétně 16. listopadu 2101, pokud budou mít ovšem ještě zájem. Podle mluvčí Národního muzea Ivany Havlíkové bude o dalším osudu beden rozhodnuto začátkem května, přičemž odborníci nemusí k výsledkům ankety přihlédnout.

Autoři: ,