Napsal to americký list The Los Angeles Times (LAT), podle něhož by totiž hrozilo riziko, že by mikroorganismy ze Země na nesterilních vrtácích Curiosity mohly při styku s vodou přežít.
NASA vybral pro přistání Curiosity Galeův kráter na suchém a chladném marsovském rovníku kvůli jeho geologii, ale ne kvůli tomu, že by tam očekával vodu nebo led existující jinde na planetě. Kdyby se tomu tak náhodou stalo, naplno by podle LAT propukla kontroverze, která v rámci NASA probíhá přes rok.
ČTĚTE TAKÉ: |
Jde o pozemské mikroby, kterými jsou možná kontaminovány vrtáky Curiosity a které by, kdyby se dostaly do kontaktu s vodou, měly větší šanci přežít. Vrtáky se mohly kontaminovat půl roku před startem rakety s Curiosity loni 26. listopadu. Původně byly ve sterilizovaném pouzdře, ale letoví inženýři se obávali, že by se při přistání vrtací zařízení mohlo poškodit, a proto nechali pouzdro otevřít a zpevnit.
Každá část musí být sterilizovaná
Neřídili se však pravidly, podle nichž musí být každá část, jež se dotkne Marsu, sterilizovaná. Catherine Conleyová, která má v NASA na starosti ochranu planet, se to dozvěděla až těsně před startem a již bylo pozdě něco měnit. Podle ní mají pravidla svůj význam, v tomto případě šlo především o to, aby Curiosity mohla zkoumat i místa, kde je voda a led, i když šance na to je v Galeově kráteru malá.
Další představitelé NASA ale tvrdí, že šlo o promyšlený risk v zájmu expedice a že k posílení pouzdra vrtací soupravy došlo prakticky ve sterilním prostředí. I to však vedlo k určitým změnám v misi Curiosity.
Conleyová, která je mikrobioložka, ještě před startem rozhodla, že Curiosity se může nyní dotknout povrchu Marsu, jen když tam nebude voda nebo led. Předchůdce Conleyové v NASA profesor biologie John Rummel řekl napůl v žertu, že "pokud se narazí na vodu nebo led, pro NASA to bude smutný den".
'Voda? Čelem vzad'
"Projekt Curiozity tak zřejmě dostane příkaz: 'Jé, to je pěkné. Ale teď čelem vzad,'" dodal Rummel. Představitelé NASA se domnívají, že přistání mohlo v celém vozidle přežít na 250 000 bakteriálních spor. Takřka všechny zřejmě zahynuly během několika minut kvůli mrazivým teplotám, intenzivnímu ultrafialovému záření a atmosféře složené hlavně z kysličníku uhličitého. Ale vědci v posledních letech také zjistili, že některé formy pozemského života mohou přežít ve vesmíru a některé v podmínkách, jaké jsou na Marsu.
Někdy v říjnu by měli vědci vybrat skálu, ze které by Curiosity odebrala vratcí soupravou vzorek k analýze. Pokud nenarazí na vodu, nehrozí podle Conleyové riziko kontaminace, protože jakékoli zbývající přežívající organismy by při vrtání rychle zahynuly. Pro vědce je kontaminace jiné planety morálním i praktickým problémem.
"Dozvídáme se stále víc a víc o Marsu a o ohromující schopnosti živých organismů přežívat," řekl mluvčí Planetární společnosti v Pasadeně Bruce Betts. "Nebylo by tragické, kdyby nějaká budoucí expedice na Marsu objevila život a potom se zjistilo, že narazila na život ze Země?" dodal.
