Takové jsou nejnovější informace o nyní 19leté rakouské dívce, která před rokem vzbudila v celé zemi i v zahraničí obrovskou pozornost. Přesně 23. srpna totiž uplyne rok od jejího útěku ze sklepní místnosti, v níž ji po více než osm let údajně věznil Wolfgang Priklopil z nedalekého sousedství. Dívka pohřešovaná od 2. března 1998 se před rokem „osvobodila“ a věznitel spáchal sebevraždu.
Od té doby Natascha téměř nezmizela ze stránek rakouského tisku. Vzhledem k blížícímu se výročí je v současnosti frekvence zpráv o ní ještě vyšší než v posledních měsících.
Rakouská televize ORF dnes odvysílá další velkou reportáž, jejímž autorem bude Christoph Feurstein. Ten s ní vedl už první rozhovor po osvobození, za který dostal novinářskou cenu a stal se Nataschiným důvěrníkem. Diváci se tak dozví, že lékaři dali Natasche konečně svolení k tomu, aby absolvovala svou první cestu letadlem.
Dosud jí údajně v letu bránily neurologické potíže i problémy s krevním oběhem. Na začátku srpna však v doprovodu nevlastní sestry, Feursteina a sociálního pracovníka odletěla do Barcelony a ve Španělsku tráví svou první dovolenou. Užívá si tam koupání, jízdy člunem i návštěvy restaurací.
Lidé jí moc nevěří
Doma má teď Natascha jako jiné děti prázdniny, i když do školy nechodí - učí ji soukromí učitelé. Začala se ale učit řídit auto a jde jí to prý velmi dobře. Na radu lékařů navštěvuje i hodiny lukostřelby, což jí prý pomáhá překonávat problémy s koncentrací.
Natascha tak realizuje to, o čem už dlouho mluví - po dlouhé izolaci se snaží vrátit do normálního života. Jenže stále větší část veřejnosti jí nevěří a má dojem, že jí o to vlastně nejde.
Mnozí lidé soudí, že Natascha nadále dělá všechno pro to, aby zůstala v centru pozornosti médií a dál výhodně zpeněžovala svůj příběh. Stále více lidí navíc soudí, že všechno bylo ve skutečnosti úplně jinak, než jak je jim předkládáno.
Těžko říct, do jaké míry je publicita Nataschinou vlastní iniciativou a do jaké míry si ji vynucují sdělovací prostředky. V rakouských novinách se ale každopádně stále častěji objevují dopisy čtenářů, kteří píšou: když chce žít normální život, jak tvrdí, tak ať ho žije, a nedělá ze sebe celebritu.
Jednoznačný je pak odpor veřejnosti vůči její matce. Brigita SirnyKampuschová vydala nedávno knihu s názvem Zoufalé roky. Mnoho Rakušanů soudí, že se jen snaží vytěžit z případu své dcery co nejvíc peněz.
Stále častěji se také mluví o tom, že matka o zmizení dcery věděla víc, než přiznává, nebo že ji vlastně z domu vyštvala a dceřina nepřítomnost jí ani moc nevadila.
Kniha Zoufalé roky se moc neprodává. Nataschin otec Ludwig Koch kvůli ní navíc svou bývalou manželku žaluje, protože se o něm v knize údajně vyjadřuje urážlivě. Například o něm tvrdí, že má problémy s pitím, a vyčítá mu v podstatě totéž, co on jí: že na příběhu dcery po celou dobu parazitoval.
