Skupina vedená Ronit Lubetzkou z telavivské Souraskyho kliniky sledovala 20 předčasně narozených, ale jinak zdravých dětí. Zjistila, že po poslechu deseti až třiceti minut desky s Mozartovými skladbami se metabolismus dětí zpomalil o 13 procent.
Vědci přiznávají, že nejsou schopni říci, zda se příznivý vývoj dětí váže specifiky k Mozartově hudbě nebo k hudbě obecně. Připomenuli ale jinou studii, podle níž se u dospělých trpících záchvatovým onemocněním četnost záchvatů snížila po poslechu hudby Mozarta, a ne jiných skladatelů.
Lubetzká to vysvětluje strukturou Mozartových skladeb. Mozart prý na rozdíl od jiných slavných hudebníků častěji opakuje melodické pasáže. Také další vědci potvrzují, že organizovanější hudební struktura zřejmě souzní s činností mozku.
Izraelci měřili rychlost metabolismu u dětí vystavených půlhodině Mozartovy hudby ve dvou po sobě následujících dnech a srovnávali výsledek s metabolismem zaznamenaným po 30 minutách, které děti strávily v tichu.
Rychlost látkové výměny se měřila nepřímo, záznamem spotřeby kyslíku a produkcí oxidu uhličitého. Už po deseti minutách Mozartovy hudby se metabolismus začal zpomalovat a ustálil se v průměru na hodnotách o 13 procent nižších než normál.
Izraelští pediatři řadí výsledek své studie spíš ke spekulacím. Aby bylo možné doporučit hudbu jako terapii pro nedonošence, bude podle nich zapotřebí další výzkum.
