Nejméně 80 procentům předčasných úmrtí můžeme podle lékařů zabránit – pokud se podaří odstranit nebo alespoň zmírnit hlavní rizika kardiovaskulárních onemocnění. „Patří k nim vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, obezita, kouření a nedostatek pohybové aktivity,“ uvádí docent Michal Vrablík, předseda České společnosti pro aterosklerózu.
Poruchy erekce někdy signalizují nemoc srdce, říká odborník |
V lecčems už se Češi v posledních letech zlepšili. Podařilo se snížit hladinu cholesterolu v krvi, a to nejen díky farmakologické léčbě, ale i pozitivní změně životního stylu. Špatné tuky pozvolna nahrazujeme dobrými, dáváme přednost bílému masu a jíme víc ovoce a zeleniny. Zdaleka ale nemáme vyhráno.
Úmrtnost na nemoci srdce a cév v Česku sice významně poklesla, ale na druhé straně vzrostl počet pacientů trpících chronickými srdečně-cévními chorobami. „Navíc výzkumy z poslední doby dokumentovaly, že pokles úmrtnosti na infarkty myokardu a cévní mozkové příhody se výrazně zpomalil,“ uvádí docent Michal Vrablík.
Vysoký tlak a cholesterol mají i české děti
Studie Interheart, která zkoumala 15 000 osob postižených infarktem ve více než 50 zemích světa potvrdila, že rizikové faktory jsou na celém světě stejné. Mnohé z nich se přitom navenek dlouhou dobu nijak neprojevují – vysoký cholesterol ani vysoký krevní tlak pacienta nebolí. Pokud však po dlouhodobém působení těchto rizik vzniknou komplikace, pak už není možné pacienta zcela uzdravit.
„V rámci různých edukačních aktivit se dělaly průzkumy i mezi školáky,“ uvádí nutriční terapeutka Fóra zdravé výživy VěraBoháčová, „a i u nich již byl zaznamenán nejen vyšší krevní tlak, ale i zvýšená hladina cholesterolu či poruchy glukózové tolerance. Už i u dětí můžeme pozorovat také cukrovku 2. typu.“
Kardiovaskulární rizika, která vzniknou v dětství, si přitom školáci ve zvýšené míře nesou i do dospělosti. Většinu z nich je přitom možné výrazně ovlivnit životosprávou. Děti by měly dostávat pestrou vyváženou stravu obsahující nejen dostatek ovoce a zeleniny, ale i maso, na které se často zapomíná. A také vyšší podíl mléka a mléčných výrobků, jež jsou zdrojem vápníku důležitého pro rostoucí organismus.
Pro správný růst a vývoj jsou důležité i kvalitní tuky obsahující dostatek esenciálních mastných kyselin omega 3 a omega 6. Podle slov nutriční terapeutky je přitom nejzásadnější, aby rodiče šli dětem příkladem. Právě oni utvářejí jejich stravovací i pohybové návyky.
O tom, že tuky hrají důležitou roli v jídelníčku dětí i dospělých, je přesvědčený také doktor Pavel Suchánek z Laboratoře pro výzkum aterosklerózy v pražském IKEM. „Nasycené mastné kyseliny zvyšují riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a předpokládá se, že toto riziko může být naprogramováno výživou již během raného vývoje, dokonce již na začátku těhotenství,“ říká.
Výzkumy totiž prokázaly, že dostatečný příjem omega 3 mastných kyselin v těhotenství u dítěte výrazně snižuje nejen riziko srdečněcévních onemocnění, ale i riziko poruch pozornosti. Kromě stravy hraje klíčovou roli také pohybová aktivita. Pokud se ale rozhodneme vylepšit dosavadní špatné návyky, nemůžeme čekat rychlé „zázraky“. Zlepšení hladiny „zlého“ LDL cholesterolu se u některých lidí sice projeví už po 14 dnech, ale na to, aby se celkově snížila hlavní kardiovaskulární rizika, potřebujeme aspoň tři měsíce.
Pozor na přehnaná předsevzetí
Dávat bychomsi měli proto jen taková předsevzetí, která dokážeme dodržovat opravdu dlouhodobě. Potvrdil to i nedávný výzkum, který probíhal právě v pražském IKEM. Čtyři stovky žen zde absolvovaly intenzivní tříměsíční kurz, během něhož se seznámily se zásadami správné životosprávy. Ty z nich, které si aspoň částečně udržely nové pohybové a stravovací návyky, měly po delší době při kontrole jednoznačně lepší výsledky.
Jak poznat infarkt?V České republice je každoročně hospitalizováno přes 22 tisíc osob s akutním infarktem myokardu, téměř 6500 jich na koronární příhodu zemře. Včasnou prevencí by přitom bylo možné tuto nepříznivou situaci podstatně zlepšit a snížit počet akutních příhod o dalších 30 procent. Jedním z dobře zakořeněných omylů je tvrzení, že infarkt myokardu musí bolet u srdce. Ve skutečnosti je však toto onemocnění nejčastěji provázeno svíravou bolestí na hrudi, která se šíří do levé končetiny. U některých pacientů (zejména s cukrovkou nebo u žen) se může projevit také například pocitem nedostatku vzduchu, pocením, potřebou zvracení či úzkostí. Může se stát, že pacient prodělá infarkt, který zůstane dlouho neodhalen. |
Ženy, které se po skončení kurzu vrátily zpátky ke svým špatným zvykům, měly ale při kontrolním vyšetření výsledky ještě horší než na začátku studie. „Nemá smysl si dávat předsevzetí, že budu čtyřikrát týdně cvičit a držet dokonalou dietu, když to vydržím jen měsíc,“ konstatuje doktor Suchánek, „pro tělo je to z hlediska kardiovaskulárních parametrů dokonce ještě horší, než když se budu snažit udržovat současný stav.“
Nemusíme navíc trávit hodiny v posilovně, stačí, když začneme víc chodit. Pokud ovšem pohyb nepropojíme s mírným omezením příjmu energie, tak zpočátku sice nějaký ten kilogram ztratíme, ale za nějaký čas se pokles zastaví. V takovém případě máme buď možnost přidat další pohybové aktivity, nebo zlepšit složení stravy.
Britští vědci nedávno zjistili, že nedostatek pohybu zabíjí dvakrát víc lidí než obezita. „Pokud se člověk s nadváhou nebo obezitou začne hýbat, jeho parametry se velmi dobře zlepšují,“ dodává doktor Suchánek. „Jestliže má ale normální tělesnou hmotnost a nehýbe se, riziko infarktu a mozkové mrtvice je u něj vyšší.“
Pohybová aktivita totiž trénuje srdeční sval i cévy a tělo je díky tomu schopné například i lépe zvládat stresovou zátěž. Právě stres je přitom jedním z významných rizikových kardiovaskulárních faktorů. Stresová zátěž navíc modifikuje chutě i stravovací návyky. Lidé ve stresu preferují potraviny s jednoduchými cukry, které bývají sice méně objemné, ale zato výrazné z hlediska energie. Následně se to projeví i ve zvýšené hladině cholesterolu, krevního tlaku a samozřejmě i v riziku vzniku cukrovky.
Předcházet nemocem srdce a cév je vždy účinnější než je následně řešit. „Každá překonaná cévní příhoda významně zvyšuje riziko další příhody a často vede k doživotnímu handicapu,“ uvádí docent Michal Vrablík. Prevence je tak podle něj jedinou cestou k udržení příznivého trendu poklesu výskytu kardiovaskulárních onemocnění i úmrtnosti na ně.
V České republice je každoročně hospitalizováno přes 22 tisíc osob s akutním infarktem myokardu, téměř 6500 jich na koronární příhodu zemře. Včasnou prevencí by přitom bylo možné tuto nepříznivou situaci podstatně zlepšit a snížit počet akutních příhod o dalších 30 procent. Jedním z dobře zakořeněných omylů je tvrzení, že infarkt myokardu musí bolet u srdce. Ve skutečnosti je však toto onemocnění nejčastěji provázeno svíravou bolestí na hrudi, která se šíří do levé končetiny. U některých pacientů (zejména s cukrovkou nebo u žen) se může projevit také například pocitem nedostatku vzduchu, pocením, potřebou zvracení či úzkostí. Může se stát, že pacient prodělá infarkt, který zůstane dlouho neodhalen.
