„Nejkrásnější pohled na svět totiž není ze sedla koně, ale ze sedadla Čechie,“ tvrdí sběratel Zdeněk Novotný z Děčína, který za svůj první stroj z dílny konstruktéra Albina Hugo Liebische zaplatil 135 korun. Taková totiž byla výkupní cena za váhu železa, které představovalo základ žlutého veterána.
Nejsou jen na oko
Dohromady jich od té doby dal několik. A nejsou jen na oko. „S jednou jsme ujeli 800 kilometrů přes Alpy v průsmycích, kde své prototypy zkoušel i Liebisch,“ řekl sběratel, který se těší na zimní večery v garáži. „Na motocyklech se přes zimu dělají opravy toho, co se přes léto rozbilo,“ popsal majitel stroje, který Liebisch prodával za hranice pod značkou Böhmerland a v tuzemsku jako Čechie. „Paradoxem je, že dnes většina fandů v Čechách má Böhmerlandy a kolegové z ciziny přijíždí na Čechii,“ podotkl fanda veteránů.
Motorkáři zdolali jednu z nejnebezpečnějších cest na světě |
V Krásné Lípě se každoročně poslední víkend v srpnu koná sraz majitelů těchto motorek, které si slávu získaly zejména svou délkou. Základní provedení měřilo 3,17 metru, tedy jen o 80 centimetrů méně než Škoda Fabia. „Nejzajímavější jsou samozřejmě ty nejdelší. Jízda na třímístné verzi už ale vyžaduje zručnost, v zatáčkách je totiž motorka dost neohrabaná,“ uvedl Novotný. „Liebisch údajně nabídl Bömerlandy i Adolfu Hitlerovi, ten prý odvětil, že než by ji nasadil do boje, prohrál by válku,“ řekl sběratel, který musí mít připravené v dílně olovo a olej. „Stačí ten nejhorší, protože i ten je o mnoho kvalitnější, než jaké byly tehdy,“ zmínil Novotný.
Svou poslední letošní jízdu na Böhmerlandu už má Novotný za sebou. „Jezdíme s otcem do deseti stupňů Celsia,“ řekl. Krátká verze může dosáhnout rychlosti až 90 kilometrů za hodinu, dvoumístná jezdí do 65 kilometrů v hodině. V roce 2005 byla Čechie zařazena mezi sto ikon českého designu.
