Ta ve svém porovnávání používala nejen výsledky mezinárodních testů jako je PISA, ale i řadu dalších dat včetně ekonomických ukazatelů.
Firma Pearson jako největší světový vydavatel naučné literatury a vzdělávacích materiálů. Touto studií zahájila projekt Learning Curve, v němž chce školství jednotlivých zemí dlouhodobě sledovat.
Z jejího hodnocení vyšly jako jasné vzdělávací velmoci Finsko a Jižní Korea, které na dalších místech s odstupem následují i další tradičně dobře hodnocené státy, jako jsou Japonsko, Singapur či Velká Británie. Česká republika skončila v žebříčku 22., jen těsně za sedmnáctými Spojenými státy nebo devatenáctým Slovenskem. Až za Česko bylo zařazeno Rakousko, Itálie nebo Francie. Pořadí uzavírají vzdělávací systémy Mexika, Brazílie a Indonésie.
ČTĚTE DÁLE: |
Kromě výsledků mezinárodních srovnávacích testů žáků a studentů bral Pearson v potaz i další data: například rozpočty školství, platy učitelů, míru nezaměstnanosti, úroveň gramotnosti nebo počty absolventů. Zohlednil ale třeba také očekávanou délku života v jednotlivých zemích nebo třeba počet vězňů.
Vědecký tým došel mimo jiné k závěru, že mnohem důležitější než celková výše investic do vzdělávání je atmosféra, která školství podporuje. Stát, jež považuje školství za jasnou prioritu, pak podle něj uspěje i v případě, že za něj utrácí relativně méně peněz. Pearson také zdůraznil, že země, které v žebříčku uspěly, si cení dobrých učitelů a kromě finančního ohodnocení jim nabízejí i společenský respekt.
