O něco málo větší objevenou příbuznou žabky, rovněž dosud neznámou, nazvali Paedophryne swiftorum. Podle expertů z Louisianské státní univerzity velikost obou obojživelníků souvisí zřejmě s jejich životním prostředím, jímž je tlející listí na pralesní půdě. Oba druhy vydávají zvuky podobné hmyzím hlasům, proto je velmi obtížné je v pralese vysledovat.
"Novoguinejské pralesy jsou v noci neuvěřitelně hlučné. My jsme se snažili nahrát žabí kvákání v pralese a pak jsme byli zvědaví, co je to za ty další zvuky," ozřejmil okolnosti objevu vedoucí týmu Chris Austin. "Pátrali jsme, odkud zvuky vycházejí, a podívali jsme se do tlejícího listí." "Byla noc a tihle tvorečci jsou neskutečně malí; po několika zoufalých pokusech jsme vzali hrst listí a šoupli jsme ho do plastového pytlíku. Pak jsme uviděli, jak kolem poskakují ty droboulinké žabičky," řekl.
Žabky se živí hmyzem, který je menší než ony
Obě žabky se živí miniaturním hmyzem, který musí být výrazně menší než jsou samy. A samy se pravděpodobně stávají kořistí rovněž malých obratlovců, kteří ale běžně žáby neloví, poznamenal Austin. Mezi nimi by mohli být i škorpioni.
Žabí rod Paedophryne byl popsán teprve nedávno a tvoří jej malé druhy těchto obojživelníků nalezené na různých místech v pralesích východní části ostrova.
Před jeho objevením byla za nejmenší žábu na světě označována brazilská zlatá žabička Brachycephalus didactylus, následovaná o něco větší kubánskou příbuznou Eleutherodactylus iberia. Délka obou rovněž nedosahuje jednoho centimetru.
Nicméně titul nejmenších obratlovců tyto jihoamerické žabičky neměly - ten patřil rybce z indonéských mokřadů a potoků Paedocypris progenetica; její dospělci na délku měří 7,9 milimetru.
Korunu nejmenšího obratlovce na světě teď tedy převzala Paedophryne amaunensis se standardní velikostí v dospělosti 7,7 milimetru.
