Vykopávky nedaleko arménsko-íránské hranice naznačují, že speciální víno vyráběné v prostorách jeskynního pohřebiště pili pozůstalí, uvedli vědci v časopise Journal of Archaeological Science. "Jde o nejstarší známé zařízení na výrobu vína na světě," řekl vedoucí vědeckého týmu Grigor Arešjan z Kalifornské univerzity v Los Angeles.
S pomocí uhlíkové metody vědci zjistili, že zbytky hroznů nalezené u někdejšího lisu pocházejí zhruba z období kolem 4000 let před naším letopočtem. Lis má podobu mělké hliněné nádrže o průměru zhruba jednoho metru.
Hrozny se šlapaly bosýma nohama
Objevená lisovna je o 1000 let starší než jakákoli dosud známé zařízení na zpracování vína, uvedla skupina vědců z Arménie, Spojených států a Irska.
Objevený lis údajně pojal jen několik litrů vymačkané šťávy a vymačkaných hroznů. Pravděpodobně se pracovalo metodou šlapání hroznů bosýma nohama.
"Bylo to poměrně malé zařízení spjaté s rituály uvnitř jeskyně. Pro běžnou spotřebu by potřebovali mnohem větší vinné lisy v řádném podniku," řekl Arešjan, jenž byl vicepremiérem v první vládě postsovětské Arménie po získání její nezávislosti v roce 1991.
"Také víme, že ve vesnicích v sousedství má vinná kultura velmi dlouhou tradici," uvedl Arešjan. V oblasti se dnes vyrábí vína odrůd Cabernet Sauvignon a Merlot.
Expedice částečně placená z prostředků společnosti National Geographic Society rovněž objevila zařízení na zpracování mědi. Arešjan řekl, že k tomuto objevu jeho tým sdělí porobnosti později.
Vědci poblíž našli také nástroje z obsidiánu, přírodního sopečného skla, což svědčí o čilých obchodních vztazích mezi tehdejšími obyvateli oblasti.
Nejbližší zdroj obsidiánu byl až 70 kilometrů daleko, což tehdy znamenalo tři dny chůze. "Můžeme konstatovat, že šlo o velmi komplexní společnost tvořenou rozmanitými komunitami," uzavřel Arešjan.
Stejný tým loni objevil v tomtéž jeskynním komplexu, známém pod označením Areni-1, nejstarší koženou botu na světě, starou zhruba 5500 let.