Analýza více než 900 řek na celém světě v období let 1948 až 2004 ukázala ve většině případů úbytek celkového ročního průtoku vody, konstatuje se ve studii, jejíž podrobná verze se objeví v květnovém vydání časopisu Journal of Climate americké meteorologické společnosti.
Podle vedoucího týmu, který studii zpracoval, Daie budou zdroje pitné vody v mnoha hustě obydlených oblastech nacházejících se blíže k rovníku v příštích desetiletích pravděpodobně dále ubývat.
"Vinu na tom má z velké většiny změna klimatu," domnívá se Dai. Zpráva ale uvádí i další příčiny úbytku vody, například stavbu přehrad či využívání řek k zemědělským a průmyslovým potřebám.
Průtoky řek ve zkoumaném období značně kolísaly, ale například celkový roční přítok vody do Tichého oceánu se za sledované období zmenšil o šest procent (celkem asi 526 kilometrů kubických), což podle zprávy odpovídá zhruba ročnímu průtoku řeky Mississippi. Úbytek přítoku vody do Indického oceánu byl za sledované období zhruba tříprocentní.
Jediná oblast, která vykazuje zvýšení objemu vody, je Arktida, kde oteplování způsobuje logicky větší tání sněhu a ledu. Přítok vody do Severního ledového oceánu tak asi o deset procent stoupl.
Největší problém způsobuje fakt, že na vysychajících řekách jsou životně závislé obrovské populace. Týká se to zejména Žluté řeky v severní Číně, Gangy v Indii, Nigeru v západní Africe a Colorada na jihozápadě Spojených států. Oblasti se zvyšujícím se průtokem řek v arktické oblasti jsou naopak osídlené jen velmi řídce.
