Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Ovoce i zelenina bez chemie. Němci ve městech propadají zahrádkaření

Magazín

  7:00
BERLÍN - V německých městech zažívá v posledních letech boom zahrádkaření. V městských zástavbách po celé zemi vyrostlo už více než 300 zahrádkářských kolonií a společných pěstitelských pozemků - třetina z nich jen v Berlíně. Fenomén takzvaného urban farmingu se zrodil před 40 lety v USA a pro obyvatele německých měst je nejen způsobem, jak si levně zajistit ovoce a zeleninu "bez chemie", ale i jak bojovat s negativními stránkami života ve velkých lokalitách.

Češi si oblíbili českou zeleninu, ovoce a produkty. foto: Shutterstock

Za tímto účelem vyrůstá i zahrada Helle Oase ve východoberlínské čtvrti Marzahn-Hellersdorf, kterou má většina Berlíňanů spojenou jen s vysokými paneláky, vysokou kriminalitou a vysokou nezaměstnaností. "Jsme v oblasti, kde se lidem moc dobře nežije a která bojuje se špatnou pověstí," přiznala ČTK jedna z iniciátorek projektu a vášnivá zahrádkářka Petra Strachovská.

Zahrádkáři - páteř národa

V místě, kam se svážely sutiny z výstavby čtvrti, vzniká od loňského roku společným úsilím místních obyvatel areál se záhonky a hřišti pro malé i větší děti. Plně zazelenat by se měl příští rok, už nyní ale zdejší nadšenci sklízejí ředkvičky nebo kedlubny.

"Jak vypadá třeba špenát, když roste na záhonku, to místní prakticky neznají, možná tak ještě rajčata. Hlavně mladí znají ovoce a zeleninu jenom z obchodu, takže je to pro ně i osvěta," vysvětlila Strachovská během procházky mezi necelou desítkou záhonů osázených nejen tuříny, dýněmi nebo bramborami, ale i bylinkami a okrasnými květinami.

"Přijít sem může každý a zasadit si tu, co chce. Je to společná zahrada, záhony si tu nikdo pronajímat nemusí," vylíčila fungování Helle Oase, která má místním v nynějších nelehkých ekonomických časech umožnit levný přístup ke zdravým potravinám a nabídnout aktivitu a potenciálně i pracovní zaměření pro mládež z nedalekého sídliště.

"Sejeme společně, sklízíme společně a něco společně i jíme," popsala s úsměvem fungování zahrady devětasedmdesátiletá Annelies Wachsmannová, která si péči o záhony vzala dobrovolně pod patronát. "Zahrada je můj život. Miluju přírodu a mám ráda i to, že se tu lidé setkávají, starají se o zeleň a člověk také může mít vliv na druhé, zejména děti, které se tomu zatím nevěnovaly," uvedla rodačka z Drážďan.

Život bez zahrádky

Když se v roce 1988 přestěhovala na východ Berlína, ocitla se poprvé v životě bez zahrádky. Proto poté, co se objevila tato možnost, prý ani na chvíli neváhala a hned se zapojila. "Vlastní zahrádku nepotřebuju, mně stačí tahle společná. Já zastávám heslo: jeden za všechny a všichni za jednoho," dodala vitální důchodkyně.

Jako obyvatelka bývalé NDR má za to, že mezi místními částečně stále přežívá i tradice z dob socialismu, kdy si východní Němci podobně jako Čechoslováci běžně ovoce a zeleninu pěstovali sami, protože v obchodech nebyly. "Tady nedaleko zbourali před pár lety dvě školky a vzniklo tam nevyužívané prostranství. Lidé si tam hned založili zahrádky a začali pěstovat vlastní zeleninu. Byli na to zvyklí," tvrdí Wachsmannová.

Bylinky - ilustrační foto

Zahrádkaření se ale daří i v někdejší západní, nesocialistické části Berlína. Jeden z největších zahrádkářských areálů v metropoli vyrostl před dvěma roky na ploše bývalého letiště Tempelhof, kde více než 300 záhonů obhospodařuje přes 700 Berlíňanů a Berlíňanek - od studentů až po důchodce, včetně celých rodin.

"Máme tady i malý záhon, na kterém je cedulka s nápisem: 'Jsem Sven, je mi 11 let a to je moje'," přiblížila Gerda Münnichová, vedoucí spolku Allmende-Kontor, který zahradu na Tempelhofu spravuje. Na rozdíl od Helle Oase zde zájemci o získání záhonu musí přispívat do pokladny sdružení, i tak je prý poptávka po členství velká.

Pěstování ovoce a zeleniny láká. Zvláště v době krize

Podle Münnichové a jejích spolupracovnic to má řadu důvodů. V dobách krize se podle nich lidé tradičně uchylují k pěstování vlastního ovoce a zeleniny. Promítají se do toho i stále se opakující potravinářské skandály, kvůli nimž přibývá konzumentů, kteří chtějí znát původ stravy, kterou jedí.

"Mladí lidé se dávají na pěstování zeleniny z protestu proti diktátu potravinářských koncernů," říká Elisabeth Meyerová-Renschhausenová z Allmende-Kontor.

Pro mnohé Němce podle ní hraje roli také ochrana ovzduší - nechtějí prý kupovat rajčata dovážená letecky z Chile nebo jablka z Austrálie. Pro další pak zahrádkaření představuje návrat k přírodě. Annelies Wachsmannová přidala ještě jeden důvod, proč stojí za to rýpat se v hlíně a chodit každý den zalévat. "Chuť vlastního ovoce a zeleniny je jedinečná a nedá se s těmi v obchodě vůbec srovnávat," míní zkušená zahradnice.

Autoři: ,

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!