16. října 2016 12:15 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Němec prožil pět let úplně bez peněz. Žili jsme z toho, co jsme dostávali, říká

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 32Diskuse
Žil jsem z toho, co už lidé nepotřebovali, říká Němec Raphael Fellmer. Tvrdí,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Žil jsem z toho, co už lidé nepotřebovali, říká Němec Raphael Fellmer. Tvrdí,... | foto: Stephan Benz
Němec Raphael Fellmer chtěl „stávkou“ proti penězům dokázat, že se bez nich člověk může docela dobře obejít. Nyní ustupuje od extrémů. „Něco změnit a pozitivně přispět společnosti nemusí jen radikální aktivista, ale úplně každý,“ říká Fellmer, který v pondělí přijede do Prahy.

Pro někoho je možná snílek, pro jiného šílenec, on sám se však bere velmi vážně. Raphael Fellmer o sobě říká, že je freegan, tedy že je živ z toho, co ostatní nepotřebují. Pouze s tím, co už nikdo nechtěl anebo co skončilo v kontejneru, si musela pět roků vystačit celá jeho rodina. Stal se celebritou. O životní epizodě napsal knihu, vedl řadu přednášek a byl o něm natočen i film Štěstí bez peněz.

Osobně ho uvede na celorepublikovém festivalu dokumentárních filmů o životním prostředí Ekotopfilm, který se od této soboty poprvé koná také v České republice. Během své stávky proti penězům si uvědomil, jaký je ve světě nadbytek a plýtvání. Založil proto organizaci Foodsharing.de pro sdílení potravin, díky níž se od roku 2012 podařilo zachránit před vyhozením šest tisíc tun potravin. ,,Nechutné není vybírat popelnice, ale nezávadné jídlo vyhodit,“ věří Fellmer, který budoucnost společnosti vidí ve společném sdílení veškerých zdrojů.

LN: Ještě žijete bez peněz?

Ve stávce proti penězům jsem byl pět a půl roku. Teď už ale bez peněz nežiji. Nyní nechci mít na svět dopad pouze jako jednotlivec, ale chci zapojit celou společnost. Proto teď zakládám organizaci Sharecy, která funguje na vzájemném sdílení veškerých zdrojů, cílem je zamezit jejich plýtvání.

LN: Proč jste s experimentem skončil?

Nejsem už svobodný nomád, ale otec dvou dětí a mám nějakou zodpovědnost. S rodinou už to není tak jednoduché. Po dobu pěti let jsem ale dokázal, že žít bez peněz možné je. Vzbudil jsem hodně pozornosti médií a veřejnosti. Lidé snad začali více přemýšlet o svém životním stylu a to považuji za velký úspěch. Byla to jedinečná zkušenost, díky níž jsem poznal, jak dokážou být lidé štědří a jak vypadá lidskost, když ve hře nejsou peníze. Každému bych doporučil, aby si to někdy vyzkoušel.

LN: V každodenním životě musíme platit v podstatě za všechno. Kupujeme si jídlo, jízdenku na MHD, platíme si vodu, elektřinu, internet... To jste se bez všech těchto věcí obešli, nebo jak jste je získávali? Počítač a připojení na internet jste měl.

Počítač byl dárek od kamaráda. Spoustu věcí jsme od lidí dostávali. Líbila se jim naše filozofie, tak nás podporovali tím, že nám darovali věci, které nepotřebovali. Pokud nám třeba poskytli místo k životu, byly v tom započítané i výdaje za energie nebo wi-fi.

LN: Nájem jste tedy neplatili. Jak jste se lidem odměnili?

Fungovalo to na bezpodmínečném sdílení. Lidé nám pomohli, aniž by očekávali, že dostanou něco zpět.

LN: Takže jste pouze všechno dostávali?

V domě, kde jsme bydleli, jsme pomáhali na zahradě nebo v kuchyni. Nechtěli jsme ale, aby to bylo o výměně. To už by se podobalo obchodování s penězi, kdy si koupíte něco za něco. Chtěli jsme, aby za sdílením stála větší myšlenka. Pomáhám, protože můžu a chci, ne proto, že musím. Byli jsme domluveni se supermarketem, že nám dá jídlo, které by jinak skončilo v koši. Oni byli rádi, že neplýtvají, a my, že máme co jíst. Náš příspěvek byl pro celou společnost, šířili jsme osvětu, napsal jsem knihu, dával přednášky a založil hnutí sdílení potravin.

LN: Jak vychováváte své děti?

Jdeme příkladem. To, čemu věříme, dokládáme skutečnými činy. Pokud říkáme, že milujeme zvířata, tak je nejíme. Pokud se nám nelíbí, že tolik lidí hladoví nebo strádá, sdílíme s ostatními jídlo a to, co máme. Všichni neseme vinu na celosvětovém hladu a taky se podílíme na negativním dopadu na životní prostředí, a proto chceme žít tak, abychom planetě naopak přispívali, a k tomu vedeme i děti.

LN: Chodí do školky? Necítí se mezi ostatními dětmi, které mají tolik hraček i moderních technologií, nějak vyloučené?

Nemají s ostatními žádný problém. Jsou šťastné a nejsou o nic ochuzené. Mají se jako jiné děti – tedy kromě masa, to nemají.

LN: Jak to vlastně celé začalo, že jste se rozhodl kompletně změnit životní styl?

Vadilo mi, že se tolik plýtvá a ničíme planetu, místo abychom ji chránili. Přemýšlel jsem, jak bych mohl přispět ke změně. Také jsem si všímal, jak se lidé ženou za penězi a majetkem a zapomínají, co je opravdu důležité. Tu posedlost penězi jsem nechápal a zajímalo mě, jestli by to šlo bez nich. Můj kamarád se ženil v Mexiku a napadlo mě, že cestu za ním zkusím podniknout bez peněz. Z Nizozemska jsme tam jeli stopem a lodí, na které jsme vypomáhali a uklízeli. Zpátky do Evropy jsme se vraceli přes Spojené státy a to bylo velmi zajímavé, protože tam jsme se setkali jak s obrovským nadbytkem, tak velkou srdečností lidí. Během cesty jsem si vyzkoušel, že to bez peněz funguje, a chtěl jsem potom pokračovat i doma v každodenním životě.

LN: Bylo těžké si na život bez peněz zvyknout? Setkal jste se s něčím, co bez peněz nešlo vůbec získat?

Někdy jsme měli hlad nebo nám byla zima, ale to jsou normální pocity, na které byl člověk jako druh zvyklý. Není špatné znovu zkusit čelit opravdovým problémům, které teď v moderním světě už nezažíváme. Zpátky doma to potom bylo snad ještě jednodušší než při cestování. Nestalo se, že bychom něco vyloženě nemohli mít, spíš jsme někdy museli déle čekat. Nejkomplikovanější to vždycky bylo s bydlením.

LN: Jak jste to dělali například se zdravotním pojištěním?

Moje žena nikdy kompletně bez peněz žít nezačala, nebyla ve stávce proti penězům, ale proti konzumu. Zdraví rodiny pro ni vždy bylo nejdůležitější, zdravotní pojištění proto platila z příspěvků, které každý Němec dostává na děti. Když byly děti nemocné, kupovala jim léky. Já jsem ale žil bez pojištění.

  • 32Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz