V Severním Porýní-Vestfálsku už koncem listopadu otevřeli pět kilometrů cyklistické dráhy v rámci ambiciózního projektu výstavby trasy dlouhé zhruba 100 kilometrů mezi Duisburgem a Hammem.
Projekt inženýra Martina Tönnese z regionálního sdružení měst a okolních obcí v Porúří (RVR) předpokládá, že bude propojeno deset aglomerací, včetně Bochumi a Dortmundu, a čtyři univerzity. Dráha má částečně vést po bývalé železnici.
Velkoměsta propojená cyklostezkou
Téměř dva miliony lidí žijících v okruhu dvou kilometrů kolem plánované trasy budou mít z tohoto projektu nepochybný užitek, podotýká agentura AFP. Cyklistická dráha široká čtyři metry poslouží obyvatelům, kteří denně dojíždějí z jednoho města do druhého za prací, vysvětluje Martin Tönnes, který má v projekt velkou důvěru, zejména díky rozšiřujícímu se používání elektrického jízdního kola.
Cílem je ulevit silniční a železniční dopravě na periferii měst. Podle sdružení RVR projekt umožní snížit provoz o 50 tisíc vozidel denně.
Na projektech tras vyhrazených jízdním kolům pracují i Frankfurt nad Mohanem, Mnichov či Norimberk. Zkušební dráha má spojit Frankfurt nad Mohanem a Darmstadt, stejně jako Mnichov a jeho severní předměstí. Vybrané trasy o délce 30 a 15 kilometrů, které jsou ještě ve stavu projektu, pokrývají zóny, které jsou hustě osídlené a je v nich hojnost pracovních příležitostí.
Druhé největší město Bavorska Norimberk studuje možnost spojit cyklistickou trasou čtyři města a pět okresů ve své aglomeraci.
Berlínská radnice počátkem prosince schválila zahájení studie ohledně úseku cyklistické trasy, která by měla spojovat centrum města s Zehlendorfem jihozápadně od metropole. Podle dalšího projektu by se měl využít prostor pod metrem vedeným nad povrchem. Tato dráha by protínala Berlín od západu k východu.
Přitažlivý návrh
„Mezi obyvatelstvem má myšlenka dálnice pro jízdní kola silnou podporu a zajímají se o něj všechny politické strany,“ uvádí berlínský konzervativní poslanec Thomas Heilmann.
Silnice pro cyklisty, které budí nadšení v obcích, však narážejí na stejný problém: jak je financovat. Spolková země zodpovídá za výstavbu a údržbu dálnic, hlavních železničních tras a vodních cest, ale zodpovědnost za cyklistickou infrastrukturu je v kompetenci místních úřadů.
První kilometry tras v Porúří financovalo Severní Porýní-Vestfálsko do výše 30 procent, Evropská unie přispěla z 50 procent a RVR z 20 procent. Peníze na celých 100 kilometrů, kolem 180 milionů eur (asi 4,9 miliardy korun), však zatím nejsou, přiznává Martin Tönnes a dodává, že o tom nyní jedná se zemskými úřady. Ty by mohly převzít náklady, které by jinak byly záležitostí obcí.
„Obce na to nestačí. Bez podpory nemá projekt žádnou šanci,“ zdůrazňuje Tönnes a připomíná další náklady na údržbu, osvětlení či odstraňování sněhu.
V Berlíně, který je silně zadlužený, navrhuje Křesťanskodemokratická unie (CDU) model financování ze strany soukromých osob založeného na reklamě. Tönnes se však zasazuje za finanční účast spolkové země po vzoru veřejných investic do cyklistických dálnic v Nizozemsku a v Dánsku, které jsou v tomto směru průkopníky.
