Nové diagnostické metody a také větší znalosti veřejnosti vedly k tomu, že ve statistikách přibývá nemocných s projevy vyvolanými zánětlivými onemocněními střev. Nicméně ze statistik také vyplývá, že zvýšený výskyt některých z nich souvisí i s civilizačním vývojem.
Více odhalených celiaků
Nejznámějším střevním onemocněním je nepochybně celiakie čili nesnášenlivost lepku. Nemocní trpí zánětem v tenkém střevě, který vede k průjmům, bolestem břicha, nadýmání a také velmi špatnému vstřebávání živin.
Třetina Čechů trpí bolestmi zad. Může za to sedavé zaměstnání a stres |
Důvodem, proč je nemoci věnována taková pozornost, je skutečnost, že přibývá odhalených případů této nemoci. V Česku je podle posledních odhadů v lékařské péči asi 40 až 50 tisíc celiaků, odhaduje se ale, že ve skutečnosti může být celiakií postiženo kolem 100 tisíc obyvatel.
Takoví pacienti buď zatím nevyhledali lékařskou pomoc, nebo lékař na tuto možnost při vyšetření nepomyslel. Celiakie je diagnostikována pomocí krevního vyšetření a následně zpravidla potvrzena endoskopicky, tedy přístrojem pro zobrazování vnitřních dutin.
Nedostatek jídla odhalil příčinu
Celiakii neboli malabsorbční syndrom, jak se nemoc rovněž označuje, však nepřinesla až naše doba. Zmínky o ní sahají do starověku. Avšak až do padesátých let 20. století lékaři nevěděli, jak si s touto nemocí poradit. Teprve v průběhu 2. světové války, kdy panoval nedostatek potravin, si lékaři všimli pozoruhodné skutečnosti: u některých dětí zmizely dlouho přetrvávající potíže. Po válce, kdy zase začaly přijímat běžné obilniny, se však problémy vrátily.
Nejen módní záležitost
Bezlepková dieta se v poslední době stala módním hitem. Lidé odmítají jíst běžné obilniny obsahující lepek, aniž by trpěli celiakií. A mnozí tvrdí, že jim dieta pomohla – cítí se lépe, nemají zažívací potíže, jiní zhubli. Je to jen sugesce, nebo nám bezlepková dieta opravdu prospívá?
Esemeskový syndrom, bolesti palce. Jak nám chytré telefony ničí zdraví? |
„Skutečně se ve své ordinaci setkávám s pacienty, kteří přicházejí s tím, že je bolelo břicho, trpěli nadýmáním a celkově se necítí dobře. Pak přestali jíst obilniny a od té doby se cítí mnohem lépe,“ říká Ondřej Urban, primář Gastroenterologického centra ve Vítkovické nemocnici v Ostravě. Příčinou je fakt, že někteří lidé nesnášejí určité potraviny. Nemusí jít jen o lepek, může se jednat například o laktózu, fruktózu, vlákninu nebo další složky potravin. Takoví pacienti mohou trpět také průjmy a křečemi v břiše.
„Lidem s neobjasněnou příčinou potíží doporučujeme na dva měsíce lepek vynechat a pak sledujeme, zda se potíží zbavili či nikoliv,“ vysvětluje Ondřej Urban.
Nemoci bez příčiny?
Tyto nesnášenlivosti k jídlu (říká se jim potravinové neimunologické intolerance) dříve lékaři neznali, a tak u mnohých pacientů byl diagnostikován takzvaný dráždivý tračník. Tračník je nejdelší částí tlustého střeva a jeho podráždění je považováno za funkční onemocnění. To znamená, že pacient má potíže, jejichž příčina se navzdory mnoha vyšetřením neobjeví. Mnohdy se proto toto onemocnění dává do souvislosti s psychikou, respektive s úzkostí či depresí. Gastroenterologové proto takové pacienty dříve často odesílali za psychology či psychiatry.
Počet nemocných výrazně roste směrem od východu na západ a také směrem z jihu na sever
Zdroj: Ústav zdravotnických informací |
Nemocní s funkčním onemocněním tvoří v gastroenterologických ordinacích stále většinu. „S potížemi, které mají projevy podobné jako onemocnění trávicího traktu, přichází více než 50 procent lidí,“ říká gastroenterolog Jan Martínek z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Dráždivý tračník se podle něj projevuje zvýšenou citlivostí tlustého střeva. Pro pacienta jsou bolesti související s nadýmáním nebo průjmem velmi intenzivní.
„Odlišit tento problém od střevních potíží je možné – bolesti zpravidla vymizí po stolici a dotyčný v noci klidně spí, neprobouzí se kvůli průjmu nebo bolestem,“ vysvětluje Jan Martínek. Následná léčba je velmi individuální – každému pomůže něco jiného, a to včetně psychoterapie. Někdy ovšem nepomůže nic.
Mezi spouštěči onemocnění je také stres
Podobné příznaky jako celiakie nebo potravinová intolerance mohou mít i další střevní záněty – Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. Přidává se k nim ale často bolest kloubů, teplota a krev ve stolici, v případě Crohnovy nemoci pak i záněty kůže. Spolehlivě dokáže nemoc diagnostikovat jen lékař, který pacienta vyšetří pomocí endoskopu. Tato onemocnění mohou mít velmi vážný průběh, kdy dojde až k proděravění tlustého střeva.
Jsou to velmi vážná a v zásadě stále nevyléčitelná onemocnění, která mohou končit odstraněním celého střeva a dříve poměrně často končila smrtí. Jejich příčina nebyla dosud objasněna, ale platí, že mohou vzniknout v jakémkoliv věku, přičemž spouštěčem může být kupříkladu stres.
„Takovýchto nemocných přibývá. Na mapě tento počet výrazně roste směrem od východu na západ. Roste také směrem z jihu na sever,“ říká Ondřej Urban.
Vliv na vznik nemoci má podle lékařů s největší pravděpodobností životní prostředí a nezdravý způsob stravování. V posledních letech se však objevují i jiné příčiny. V roce 2011 publikovali v časopise The American Journal of Gastroenterology kanadští vědci z Univerzity v Manitobě článek, který dává do souvislosti užívání antibiotik a nově diagnostikované střevní záněty. Z jejich výzkumu vyplynulo, že významná část pacientů užívala v době od dvou do pěti let před propuknutím nemoci antibiotika. Další studie pak dávají do souvislosti Crohnovu nemoc a užívání antibiotika Tetracyklinu. Nejvyšší výskyt těchto chorob je ve velkých městech.
