Jiří Dušek (ředitel Hvězdárny a planetária Brno)
"Mám rád vědecko-fantastické filmy, které považuji za moderní, snové pohádky. Film Gravitace nevyjímaje, i když se tváří jako "fyzikálně reálné" představení. Není, ale to neznamená, že by byl špatný. Užil jsem si ho moc. Všimnout si můžete třeba vlasů Sandry Bullock, které se jaksi nevznáší ve stavu beztíže. Hubbův kosmický dalekohled a Mezinárodní kosmická stanice se pohybují po výrazně rozdílných oběžných dráhách, tudíž nemohou být vidět v jednom záběru."
Diváci hledají ve filmu chyby
|
Marcel Grün (ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy)
"Viděl jsem ho zatím jen na širokém plátně, ale jednoznačně mohu říci, byl jsem okouzlen. Jsem rád, že to nebyl film dokumentární, ale science- fiction. A u takového příběhu má autor právo (téměř povinnost) nedržet se důsledně reality. Víc než vámi zmiňované nesrovnalosti se mne dotýkalo to, jak je třikrát ukazována kosmická stanice s degradující úrovní techniky (naposledy čínská) atd. Čínská ostatně bude až koncem desetiletí a asi bude vypadat "lépe" než je ve filmu atd."
ČTĚTE TAKÉ: |
Vladimír Karas (ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR)
"V počítačově generovaných scénách se autoři velmi úspěšně snaží neporušovat fyzikální zákony, a tak přírodovědně orientovaný divák ocení, že se při různých kosmických kolizích a srážkách docela správně zachovává moment hybnosti, řečeno slovníkem fyzika, rovněž pohled na Zemi z vesmíru je velmi realistický včetně tenké slupky atmosféry a polární záře poblikávající na polárními oblastmi.Nesrovnalosti se při podrobnějším zkoumání určitě najdou. Dodatečně jsem například při čtení komentářů zjistil, že preferovaný směr oběhu různého kosmického smetí na oběžné dráze se v některých scénách jeví obrácený, než by tomu mělo ve skutečnosti být (od západu k východu)."
Jiří Štěpán (zaměstnanec Astronomického ústavu Akademie věd ČR)
"Některé věci si tvůrci přizpůsobili svým potřebám, ale žádný zásadní a do nebe volající prohřešek proti logice nebo přírodním zákonům jsem ve filmu nezaznamenal a ve srovnání s jinými filmy podobného zaměření je vidět, že si tvůrci dali záležet na věrohodnosti zobrazených událostí. Z momentů, které nedávají smysl stojí za to jmenovat fakt, že Hubblův vesmírný dalekohled obíhá po jinak skloněné orbitě než ISS (Mezinárodní vesmírná stanice, pozn.red.). Důsledkem je značně rozdílná vzájemná rychlost a záchranná operace by tudíž ve skutečnosti nemohla proběhnout tak, jak byla zobrazena ve filmu. Dále pak v momentě oddělení Kowalského (Clooney) a Stoneové (Bullock) jsem si nevšiml, že by celá ISS rotovala, tudíž není ani jasný původ síly působící na Kowalskiho, který nutí oba aktéry nutí se pustit v momentě, kdy se již vůči sobě nepohybují."
