LN:Chci se naučit rychle a dobře anglicky. Co mi doporučíte?
Nekupujte si publikace typu „Anglicky za tři měsíce“. Dobře se prodávají, jejich nastudováním se z vás ale obstojně hovořící mluvčí nestane. S nadsázkou říkám, že takzvaná zázračná metoda existuje. Vtip je ale v tom, že pro každého jiná. Žádná konkrétní rada, která by fungovala pro všechny, není. Každému vyhovuje něco trochu jiného. Ze všeho nejdůležitější je motivace. Zamilujte se do cizince a půjde vám učení samo.
LN:Nestačí, že chci umět anglicky kvůli lepšímu pracovnímu uplatnění?
Je to trochu málo, i když samozřejmě záleží, nakolik je pro vás osobně toto hledisko důležité. Rychleji se učí lidé, kteří mají vážný zájem o danou kulturu a jazyk, mají pro ně vášeň, případně chtějí nebo musí v dané zemi žít. V takovém případě jsou cílovým jazykem obklopeni – slyší ho na ulici, v obchodě, v restauraci, hromadných dopravních prostředcích i při každém zapnutí televize nebo rádia.
LN:Co když ale vycestovat nechci nebo nemohu? Naučím se jazyk z domova tak, že budu na první poslech k nerozeznání od rodilého mluvčího?
Můžete se ho naučit velmi dobře. Stopy češtiny ve vašem projevu ale nejspíš zůstanou – a to není vůbec na škodu, naopak. Češi jsou posedlí tím, aby mluvili jako rodilí mluvčí, chtějí odstranit všechny stopy českého přízvuku. Jenže když přijedete do Londýna a spustíte až příliš suverénní angličtinou bez přízvuku, budete působit nepatřičně. Vaše kultura a mentalita vás nakonec stejně prozradí. Přestože promluvíte jako místní člověk, ve vašem myšlení a jednání zůstane něco cizího. A tuto kombinaci nebudou vaši posluchači vnímat jako sympatickou. Mnohem důstojnější je promluvit dobrou angličtinou s přirozeným českým přízvukem. Uděláte důvěryhodnější dojem.
LN:Učebnicím slangových výrazů, které se často objevují v knihkupectvích, tedy nejspíš nefandíte...
To máte pravdu. Lidé, kteří si je kupují, si myslí, jací nebudou frajeři, když budou slang používat. Chtějí být autentičtí a ukázat, jak dobře jazyk ovládají. Nakonec se ale spíš ztrapní. Na tomto poli je příliš velký prostor pro to, udělat chybu. Veškerý efekt se pak obrátí proti vaší snaze.
LN:Na co se tedy zaměřit a z čeho se učit?
Respektujte daný jazyk a jeho kulturu, přistupujte k němu s pokorou. Velmi podstatná je jazyková vhodnost – použití správného výrazu či stylu v tom správném společenském okamžiku. Napsat vhodně e-mail, umět správně pozdravit a oslovit. Platí pravidlo, že člověku, kterému bych vykala v češtině, neříkám „hi“ a ne oslovuji ho křestním jménem. Od svých českých studentů už jsem si na pozdrav „hi, Sára“ musela tak trochu zvyknout. Britští studenti by tak svou učitelku ale nikdy neoslovili. Češi mají z angličtiny zřejmě dojem uvolněnosti a neuvědomují si, že i tady je třeba ctít rozdíl mezi tykáním a vykáním. Problém je, že angličtinu často odposlouchávají z nevhodných zdrojů.
Co dělá Čechům při zvládání angličtiny největší potíže? Proč je lepší český učitel než rodilý mluvčí? A za jak dlouho se dá jazyk naučit?
