Je mi takových lidí líto - musí buď sáhnout hodně hluboko do kapsy a zaplatit si soukromou školku, nebo mají smůlu. Pro některé to znamená, že nemůžou zpět do práce, přijdou o zaměstnání a třeba i o možnost platit své hypotéky. Už jsem se nad tímhle tématem několikrát pozastavovala. A napsala jsem jednou v tomhle sloupku názor, že by to měl stát zoufalým rodičům nějak kompenzovat.
To jsem ještě netušila, že opravdu něco takového zažiju v praxi. V Německu od srpna vešel v platnost zákon, který garantuje místo ve školce už pro děti od jednoho roku! Kdo by místo v dojezdové vzdálenosti nezískal, může se soudit. Anebo má nově právo požádat o peníze. Opatrovné nebo taky „sporákovné“ , jak Němci říkají, je příspěvek pro ty, kteří se rozhodli o děti se starat doma (buď dobrovolně a nebo místo ve školce nezískali). Zní to lákavě, že vám někdo zaplatí za to, že přejímáte úlohu předškolního zařízení, ne?
Veronika JonášováVeronika Jonášová je novinářka. Od roku 2003 pracovala v Lidových novinách - především v magazínu Pátek. Poté přešla do České televize, kde působí doteď jako reportérka a moderátorka. Ve volném čase se věnuje psaní a synovi Kryštofovi, který se narodil 9.7.2009. |
Věřím, že většina českých žen (nebo i otců na rodičovské) by sporákovným jistě nepohrdla. Místní odpůrci například z řad feministek ale tvrdí, že přídavek motivuje ženy k tomu, aby se nevracely do práce. Zda mají pravdu, ukáže až čas.
V Německu model začne fungovat v praxi teď od srpna, kdy tu začíná povinná školní docházka. Kvůli zákonu v zemi vznikl nárok na 800 tisíc nových míst ve školkách, které se začaly rozšiřovat a taky nově stavět. I školka, do které Kryštof nastupuje, patří mezi ty nové. A vypadá na první pohled pohádkově: všichni jsou tu nadšení, učitelky milé, jídlo v biokvalitě, zařízení nádherné a dětská umývárna prý vybavená ve stylu feng-šuej.... stejně máme obavy, jak to všechno zvládneme v němčině a zda se tu Kryštofovi bude líbit
A zatímco se my rodiče strachujeme, Kryštofa zajímá jediná věc. Těší se na nový dřevěný vlak, který ho zaujal při zápisu a na kterém mu opravdu záleží, protože o něm od té doby neustále mluví. "Můžu si s ním hned hrát?" ptá se nás pořád. Zatím má jasné priority.