Odborníci na vzdělávání však upozorňují, že regulace oborů podle potřeb trhu práce nepomůže. Kromě specializace v určitém oboru je totiž při hledání zaměstnání neméně důležitá i znalost jazyků, práce na počítači a ochota učit se novým věcem.
"V dubnu 2010 evidovaly úřady práce téměř 33.000 nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých, meziročně se tak jejich počet zvýšil o více než 6000.
5,5 tisíce míst na téměř 40 tisíc absolventů
Do září 2010 se počet nezaměstnaných absolventů zvýšil na 39.312, zatímco volných míst je pro ně nabízeno pouze 5456," uvedl ústav ve své zprávě. Od roku 2002 se sice nezaměstnanost absolventů trvale snižovala, s nástupem ekonomické krize na podzim 2008 však zájem podniků o nezkušené pracovníky opět klesl.
Nejvíc krize dopadla na mladé učně, z nichž byl v dubnu tohoto roku bez práce téměř každý pátý. Ve stejné době přitom byla v České republice průměrná nezaměstnanost 9,2 procenta. Absolventi textilních učňovských oborů hlásili nezaměstnanost dokonce přes 27 procent, na úřadech práce byla také téměř čtvrtina mladých odborníků na dopravu a přes 22 procent vyučených stavařů. Relativně nejsnáze nacházejí zaměstnání absolventi polygrafických, strojírenských a elektrotechnických učilišť.
I obory jako management vykazují velkou nezaměstnanost
Z maturantů byl v dubnu tohoto roku bez práce každý desátý. "Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla zjištěna u oborů hornických, dřevařských a zemědělských, vysokou míru nezaměstnanosti vykazují i obory zaměřené na management," konstatuje NÚOV s tím, že nezaměstnanost se zde pohybovala mezi 16 a 20 procenty. Naopak nejnižší nezaměstnanost vykazují absolventi zdravotnických oborů a lyceí, ti však, stejně jako gymnazisté, zpravidla pokračují ve studiu na vysoké škole.
To, že jsou při hospodářském poklesu nejvíce postiženi mladí a nezkušení pracovníci, je ale podle expertů z NÚOV normální. "Průběh posledních let potvrzuje, že nelze přizpůsobovat vzdělávací nabídku a směrovat žáky základních škol do konkrétních oborů jen na základě aktuálních potřeb trhu práce. Ty se totiž mohou velmi rychle zase měnit," upozornil Jiří Vojtěch z ústavu.
"Vzdělávací systém by měl produkovat absolventy široce uplatnitelné na trhu práce, flexibilní, samostatné, kteří nejenom ovládají svůj obor, ale mají také komunikační dovednosti, dovedou pracovat s informacemi, s výpočetní technikou, mají jazykové znalosti a jsou ochotni dále se vzdělávat," dodal.
