"Jsem extrémně šťastný," svěřil se Eiči Negiši zástupcům Královské švédské akademie věd, když ho ze Stockholmu telefonicky kontaktovali, aby mu sdělili, že získal prestižní vědecké ocenění.
Ve Spojených státech, kde chemik, který má japonské občanství, dlouhodobě žije, bylo časné ráno. Když zazvonil telefon, Negiši zrovna spal. Čekalo ho ovšem poměrně příjemné probuzení. Dozvěděl se, že za svou celoživotní práci získá nejprestižnější vědecké ocenění.
Spolu s Eičim Negišim, kterému je 75 let, získal Nobelovu cenu za chemii o čtyři roky starší Američan Robert Heck. Třetím laureátem je pak Japonec Akira Suzuki, kterému je osmdesát. Získané peníze si trojice rozdělí rovným dílem.
Je to jako jízda přes Londýn
Ocenění pracovali nezávisle na sobě na vytváření složitých uhlíkatých molekul. Heck a Negiši působí v USA, Suzuki v domovském Japonsku. Stáli u zrodu reakcí, které zásadně zjednodušily práci organických chemiků.
"Jsem rád, že Nobelovu cenu dostal základní výzkum. Dnes se často přemýšlí, k čemu je vlastně dobrý. A nyní se to názorně ukázalo," komentuje pro LN dnešní udílení Jiří Šrogl z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
Výzkum trojice laureátů významně zkrátil a zjednodušil vytváření nových molekul. Díky nim se tak dnes chemici mohou mnohem rychleji dostat k uhlíkatým látkám, které najdou využití ve farmacii nebo v elektronice. "Vlakem můžete jet z Prahy přímo do Brna, nebo to také můžete vzít přes Londýn," hodnotí význam práce laureátů Šrogl.
Chemici začali využívat jako katalyzátory svých reakcí přechodové kovy, třeba paladium, což bylo do té doby něco zcela neobvyklého. Dnes jsou ovšem jimi vyvinuté postupy běžným postupem v laboratořích, které se věnují organické chemii.
Čtěte také: |
Nobelovy ceny za chemii v minulosti končily převážně v rukou amerických vědců. Například loni ji obdrželi Američané Venkatraman Ramakrishnan a Thomas Steitz spolu s Izraelkou Adou Jonathovou. Švédská královská akademie věd je ocenila za objasnění struktury a funkce ribozomů.
Dnešní Nobelova cena je třetím oceněním oznámeným od začátku týdne. V pondělí byla přidělena Nobelova cena za lékařství britskému vědci Robertu Edwardsovi za vynalezení metody mimotělního oplodnění, v úterý byli za fyziku oceněni dva vědci ruského původu Andre Geim a Konstantin Novoselov za výzkum grafenu, jednovrstevné uhlíkové struktury s unikátními vlastnostmi využitelnými v elektronice. Všichni tři v pondělí a v úterý ocenění vědci působí ve Velké Británii.
V roce 1959 získal Nobelovu cenu za chemii český vědec Jaroslav Heyrovský za objev takzvané polarografie, jíž se dá určit například obsah těžkých kovů ve vodě či složení krve.
Ocenění spojené s finanční odměnou ve výši deset milionů švédských korun (zhruba 26,5 milionu korun českých) si trojice vyznamenaných chemiků i s dalšími novými držiteli Nobelových cen převezme ve Stockholmu 10. prosince, ve výroční den úmrtí zakladatele ocenění, jímž byl švédský chemik Alfred Nobel (1833-1896).
Ve čtvrtek vyhlásí Švédská akademie laureáta Nobelovy ceny za literaturu. V pátek se svět z norského Osla od tamního Nobelova výboru dozví jméno nového laureáta Nobelovy ceny za mír a v pondělí bude opět ve Stockholmu ještě udělena takzvaná Nobelova cena za ekonomii, která byla zavedena v roce 1969.
Od roku 1901 do loňska se laureáty Nobelových cen stalo 829 jednotlivců a organizací.
