Shechtman byl oceněn za objev takzvaných kvazikrystalů. Izraelský vědec pomocí elektronového mikroskopu zjistil, že atomy v některých pevných látkách tvoří mozaikovité struktury, které jsou sice podobné, ale nikdy se úplně přesně neopakují.
"Podobné mozaiky jsme znali už dřív, například ve středověké arabské architektuře. Shechtman dokázal, že existují i na úrovni atomů a přepsal tak učebnice o pevných materiálech," zdůvodnil Nobelův výbor ocenění během tiskové konference ve Stockholmu.
Kvalikrystaly mají význam především pro základní výzkum. Objevují se ale už i v prvních aplikacích - umožnily například zpevnit švédskou ocel a pokrývají se jimi lopatky turbín.
"Jeho objev byl krajně kontroverzní. Během obhajování svých objevů ho žádali, aby opustil svou výzkumnou skupinu. Jeho boj však později přinutil vědce k přehodnocení své představy o samotné podstatě hmoty," uvádí se ve zdůvodnění Nobelova výboru.
Tři otazníky
Zatímco některé objevy vznikají postupně delší dobu, v tomto případě známe přesné datum, protože si Shechtman napsal tři velké otazníky k poznámkám ve svém zápisníku.
K objevu došlo 8. dubna 1982 při pozorování směsi hliníku a manganu. Shechtman, kterému je nyní 70 let a pracuje v Izraelském technologickém institutu v Haifě, tehdy působil ve Spojených státech amerických.
Nobelovy ceny Nobelova cena Prestižní ocenění nesou jméno švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela (1833-1896). Ten ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě. První Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1901. Jaké ceny už byly letos uděleny? 'Nobelovku' za fyziku získali vědci sledující rozpínání vesmíru |
