Jeho poznatky usnadnily léčbu neplodnosti. A ta dnes trápí více než deset procent všech párů na světě. Tak zdůvodnili své rozhodnutí o udělení prestižního ocenění švédští akademici.
Nobelova cenaPrestižní ocenění nesou jméno švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela (1833-1896). Ten ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě. První Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1901. |
Robert Edwards, který před týdnem oslavil 85. narozeniny, zkoumání lidské neplodnosti se začal věnovat už koncem 50. let. V roce 1963 spojil síly s dnes již zesnulým gynekologem Patrickem Steptoem. Výsledek jejich dlouhé spolupráce byl ovšem přelomový – vyvinuli metodu mimotělního oplodnění a zásadně tak změnili životy řady neplodných párů.
Stáli u narození prvního dítěte ze zkumavky: Angličanka Louise Brownová přišla na svět před více než třiceti lety – 25. července 1978. A brzy následovaly další děti. Dnes jich po světě chodí čtyři miliony. Brownová, která nyní pracuje na poště v anglickém Bristolu, porodila v roce 2007 přirozenou cestou zdravého chlapce.
NOBELISTA OČIMA ČESKÉHO EMBRYOLOGA"Za Edwardsovým úspěchem stojí touha po poznání a velká pracovitost," říká pro LN embryolog Pavel Trávník, který v roce 1989 absolvoval krátkou stáž na jeho pracovišti a i později se s ním pravidelně setkával na kongresech. "Znám ho jako velice aktivního člověka s ostrým úsudkem. Určité věci dokázal okomentovat tak přiléhavě, že to některým lidem nebylo příjemné. Otevřeně říkal, co si myslí," podotýká profesor Trávník. |
A co dvojice britských vědců vlastně udělala? Odebrali matce Louise dozrálé vajíčko a v živném roztoku ve zkumavce ho smíchali se spermiemi Johna Browna, Louisina otce. Během noci došlo k oplození. Druhý den pak lékaři vpravili zárodek paní Brownové do dělohy. Z dnešního pohledu vypadá celý postup jednoduše, ovšem koncem 70. let to byl přelom.
Od myší k lidem
"Robert Edwards si ocenění skutečně zaslouží. Jeho výzkum v oplozeni in vitro ovlivnil nejen medicínu, ale i reprodukční biologii savců obecně," říká pro LN Josef Fulka mladší z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. Oplození ve zkumavce se totiž nejdříve dařilo zejména u lidí a až následně u dalších druhů savců. "Obyčejně je tomu naopak," poznamenává Josef Fulka.
Edwards vystudoval biologii na univerzitě ve velšském Bangoru a skotském Edinburghu, kde si pak udělal i doktorát. V rámci něj se věnoval embryonálnímu vývoji u myší. A od myší přešel brzy k lidem. V roce 1958 začal pracovat v londýnském Národním institutu pro lékařský výzkum, kde studoval oplození u člověka.
V roce 1963 odešel pracovat do Cambridge. Přednášel na tamní univerzitě a také tam spolu se svým kolegou Patrickem Steptoem založili kliniku Bourn Hall. Šlo o vůbec první centrum na světě, které se zabývalo mimotělním oplodněním.
Další informace v LNČlánek o životě čerstvého Nobelisty Roberta Edwardse čtěte v dnešních Lidových novinách. Podrobnosti o výzkumu neplodnosti a dalších Nobelových cenách najdete 12. října v příloze Věda a Výzkum. |