Nová laboratoř v Brně spojí nanovlákna s výzkumem plazmové tužky

Laboratoř tak spojuje výrobu nanovláken a jejich zušlechtění pomocí plazmatu.

Cílem společné laboratoře v areálu přírodovědecké fakulty v Kotlářské ulici je výzkum a vývoj nových metod výroby nanovláken s vylepšenými vlastnostmi.

Laboratoř poslouží i praktické výuce. "Unikátnost laboratoře a jejího přístrojového vybavení je dána propojením dvou ryze českých patentovaných technologií, které výrazně zasáhly do rozvoje a současných trendů v oblasti nanotechnologií," uvedl vedoucí nové laboratoře Miloš Klíma z Ústavu fyzikální elektroniky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Plazmová tužka, která využívá patentovanou technologii plazmových trysek, dokáže dát vláknům nové vlastnosti, jako jsou například absolutní odolnost proti vodě, nehořlavost nebo chemická a mechanická odolnost. Slovy vědců, tužka "mění pavučinu v superpavučinu".

Plazmovou tužku vynalezli vědci z Masarykovy univerzity v roce 1996, veřejnosti ji ale poprvé představili v roce 2006 a dále ji rozvíjejí. Tužka je jednoduché zařízení, jež obsahuje dutou elektrodu s úzkou kapilárou, které dohromady tvoří plazmovou trysku. Skrz ni proudí plyn, nejčastěji argon. V trysce se generuje výboj, který aktivuje plyn s případnou příměsí a nastávají chemické reakce, které mění vlastnosti upravovaného povrchu materiálů. Nyní vědci pracují na multitryskových systémech, jež najdou přímé uplatnění v průmyslu.

Elmarco patří k předním nanotechnologickým firmám. "Stále upevňujeme svoje vedoucí postavení jako výrobce průmyslových zařízení na výrobu nanovláken," uvedl ředitel firmy pro strategii a rozvoj Stanislav Petrík. Kromě technologie poskytlo Elmarco také přístrojové vybavení, především laboratorní stroj za tři miliony korun. Masarykova univerzita nechala upravit laboratoř a technické zázemí.

Nanotechnologie, která je považována za synonymum vědeckotechnické revoluce 21. století, využívá materiálů z částic o velikosti jedné miliontiny milimetru a uplatňuje se ve velkém množství vědních disciplín i ve výzkumu vesmíru. Nanovědy používají jednotku nanometr. Do jednoho nanometru se vejdou tři až čtyři atomy. Virus je velký 100 nanometrů. Brno patří spolu s Libercem a Prahou k významným centrům výzkumu nanotechnologií v Česku.