Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Nová laserová centra potřebují fyziky. V Česku je jich málo

Věda

  6:00
PRAHA - Více než polovinu výzkumného týmu ve vznikajícím laserovém centru HiLASE v Dolních Břežanech u Prahy tvoří zahraniční vědci, českých expertů je mnohem méně. Centra excelence včetně superlaseru ELI Beamlines budou potřebovat fyziky a inženýry, kteří umějí stavět lasery. A právě jich je v Česku málo. Zejména do nově budovaných infrastruktur se hlásí málo absolventů vysokých škol. Vedení laserových center se proto snaží o vznik nového studijního oboru.

Pracovník laserového centra HILASE. foto: ČTK

"Ideálně by se mohl vyučovat na některé regionální univerzitě, například na Univerzitě Palackého v Olomouci. Oba projekty budou potřebovat dlouhodobý perspektivní příliv nové 'krve' na provoz systémů a na jejich další vývoj," řekl manažer projektu HiLASE Tomáš Mocek.

Pět odborníků ročně

Specializovaný obor se od 60. let vyučuje pouze na katedře fyzikální elektroniky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na Českém vysokém učení technickém v Praze. Podle ČVUT se počet absolventů od 90. let nemění, přímo orientovaných na laserovou techniku vychází ročně kolem pěti.

"Zájem uchazečů o studium laserové techniky se v posledních pěti letech zvyšuje. Zásadní problém ale je ve snižujících se středoškolských znalostech v matematice a fyzice, takže ne všichni studenti dokončí náročné studium," odpověděla profesorka Helena Jelínková z ČVUT.

Laserové dny

Pro zvýšení zájmu se na vybraných mimopražských univerzitách již pořádají takzvané laserové dny. "Jsme schopni dát studentům konkrétní zajímavou práci, perspektivu a důstojné finanční ohodnocení," tvrdí Mocek.

Myšlenka vybudovat HiLASE, které bude stát téměř miliardu korun, vznikla tak trochu náhodou. Původním záměrem bylo postavit pouze ELI jako supermoderní laserové zařízení a velkou uživatelskou infrastrukturu pro základní výzkum. Posléze se však ukázalo, že ELI potřebuje mít domácí technické a vývojové zázemí, aby nemusela jen draze nakupovat lasery ze zahraniční.

ČTĚTE TAKÉ

Na rozdíl od ELI se HiLASE bude moct více věnovat smluvnímu výzkumu a podporovat zejména tuzemský hightech průmysl. A díky tomu získat i peníze navíc. Vědci už nyní na půdě Akademie věd vyvíjejí originální lasery, které se nedají nikde koupit. Do nové laboratorní budovy v Dolních Břežanech za více než sto milionů korun se nastěhovali teprve před měsícem. Otevře se 24. září. Centrum ale začne oficiálně fungovat až příští rok v září.

Odborníci z celého světa

V sedmdesátičlenném týmu HiLASE, který působí od roku 2012 na Fyzikálním ústavu Akademie věd, převažují cizinci, mezi nimi například Japonci, Indové a Italové. "HiLASE je takový 'melting pot'(střet kultur). Naši klíčoví seniorní vědci jsou kosmopolitní osobnosti, které k nám většinou nepřišly přímo ze země původu, nýbrž z různých světových institucí a s mnoha zkušenostmi," uvedl Mocek. Třeba srbská doktorka Danijela Rostoharová přišla z irského Národního centra laserových aplikací v Galway nebo fyzik Taisuke Miura zanechal kvůli HiLASE "jisté" práce ve velké firmě v Japonsku a s celou svou rodinou se přestěhoval do Prahy.

Italského vědce Antonia Lucianettiho, který předtím pracoval v Lawrence Livermore National Laboratory, zlákala možnost vést tým badatelů ve zcela nové oblasti laserových technologií. "Je to velmi vzrušující a náročný úkol," řekl ČTK Lucianetti. Pozvolna se ale začínají do vlasti vracet čeští odborníci, kteří v cizině budovali kariéru. Jediným problémem HiLASE může být do budoucna nedostatek peněz na platy; odradit vědce může i přehnaná byrokracie, kterou je česká věda pověstná.

Autoři: ,

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...