Nové zbraně proti nádorům. V čem spočívají (ne)výhody?

Zrovna nedávno mi jeden z mých pacientů řekl, aťmumísto kortikoidů předepíšu biologickou léčbu, o které slyšel samou chválu, říká profesor Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. LF UK v Praze.

„Jenže ani biologické léky nejsou žádný odvar z heřmánku, i když mají oproti klasickým léčivům řadu výhod,“ pokračuje dermatolog. Nové preparáty dokáží velmi přesně zasáhnout centrum nemoci a šetřit okolní zdravé tkáně. Díky tomu mohou pomáhat i tam, kde dosavadní postupy selhávaly. Kromě řady nesporných výhod mají ovšem i nevýhody.

Šitá na míru, ale ne pro každého

O biologické léčbě se říká, že je šitá pacientovi přímo na míru. Léky používané při této terapii se totiž vyrábějí pomocí živých organismů, do nichž byla řízeně vložena konkrétní genetická informace uloženávDNA. Objev tohoto specifického způsobu výroby byl v roce 1984 oceněn Nobelovou cenou. Prvním biologikem zavedeným v praxi se stal lidský inzulin určený k léčbě pacientů s cukrovkou.

„Dnes už se biologická terapie využívá také při léčbě nádorových, revmatologických, neurologických nebo kožních onemocnění či nespecifických střevních zánětů,“ říká náměstek pro zdravotní péči Ministerstva zdravotnictví ČR profesor Josef Vymazal. „S její pomocí je možné příznivě ovlivnit imunitní systém a tím nejen navodit, ale i udržet klidové stadium nemoci.“

Často jsou lékem protilátky, tedy bílkovinné molekuly, které se vážou na konkrétní strukturu. Tu jsou schopny s velikou přesností rozeznat, což umožňuje úplně jiný způsob zacílení léčby. Některé z těchto protilátek se například cíleně váží na rakovinnou buňku, kterou „označí“ ke zničení imunitním systémem. Velkou výhodou biologické léčby je podle Josefa Vymazala především to, že dokáže pomoci i tam, kde „běžné“ farmakologické terapie selhávají. Ovšem ani tato terapie není univerzálním všelékem pro každého.

„Před zahájením léčby musí pacienti absolvovat celou řadu molekulárně biologických a genetických vyšetření, která stanoví, zda jsou pro danou léčbu vhodní,“ říká doktor Jan Strojil z Ústavu farmakologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Biologika dokáží nejen velmi přesně zasáhnout centrum nemoci, ale zároveň mívají i méně vedlejších účinků než klasická léčiva. Jejich nevýhodou je však značná finanční náročnost. V souvislosti s tím jsou i jejich vývoj a výroba podstatně nákladnější. Ne vždy je proto zatím možné tuto léčbu dopřát všempacientům, kteří by ji potřebovali.

„Podle posledních údajů se v Česku pomocí biologik léčí pět až sedm procent pacientů s revmatoidní artritidou,“ uvádí ředitel Revmatologického ústavu v Praze, profesor Karel Pavelka. „Průměr v západních zemích se přitom pohybuje v rozmezí 15 až 25 procent.“ Situace se ale podle jeho slov pomalu zlepšuje a v letošním roce by se tak mělo dostat i na další pacienty, kteří jsou na čekací listině.

Léčba v rámci studií

Naštěstí v současné době ve světě probíhá řada studií zaměřených na biologickou léčbu, jichž semohou účastnit také čeští pacienti, kteří pak mají tuto terapii zcela zdarma. Na zajímavou možnost, jak nabídnout moderní léčbu dalším nemocným, upozorňuje také docentka Monika Arenbergerová z Dermatovenerologické kliniky FNKV a 3. LF UK v Praze.

„V loňském i letošním roce máme na naší klinice možnost zařazovat pacienty kromě klinických studií i do takzvaných specifických léčebných programů,“ říká. To lékařům dává možnost pro pacienty zdarma získat nejmodernější molekuly biologického léku, které jsou už někde ve světě nově zaregistrované a u nás ještě nedostupné.

Přitom právě v kožním lékařství se v poslední době biologická léčba velice dobře uplatňuje nejen při léčbě některých zánětlivých onemocnění, ale i kožních nádorů.
Podle posledních výzkumů patří Česko k zemím s nejvyšším výskytem rakoviny kůže v regionu střední a východní Evropy. Výskyt melanomu se například za posledních 30 let zvýšil až sedmkrát. A stoupá bohužel nejen nemocnost, ale také úmrtnost.

„Během tří desetiletí se přitom v léčbě metastazujícího melanomu neobjevila žádná významnější novinka,“ konstatuje profesor Petr Arenberger. Díky biologické léčbě se teď ale otvírá nejen možnost, jak prodloužit klidové stadium nemoci u pacientů s těžkým metastazujícím postižením, ale i dosáhnout jejich celkově delšího přežití.

Další roky života

I biologika mají ovšem prozatím svá úskalí. Některá dokážou rychle zablokovat množení nádorových buněk, jenže ty si po čase najdou způsob, jak tuto blokádu obejít a zaútočit jinou cestou. Jinak řečeno – pacientům se během několika málo dní výrazně uleví, ale po několika měsících či letech se nemoc vrátí. Existuje však i skupina biologických léků, jejichž nástup není sice tak rychlý jako u předchozích přípravků, ale zdá se, že by mohl být trvalejší.

„Podle statistik přežívá 17 až 18 procent takto léčených pacientů s metastazujícím melanomem déle než pět let, což je ve srovnání s dřívějškem úžasné,“míní profesor Arenberger. „A to nehovoříme o nejnovějším preparátu z této skupiny, kde se popisuje dlouhodobé přežívání ještě delší.“

Na klinice, kterou vede, se léčí tímto novým lékem první čtyři čeští pacienti, u kterých selhala předchozí léčba, do konce letošního roku by se měl jejich počet ale zvýšit. Zcela nová biologika zde začali díky klinické studii používat také při léčbě prvních 22 českých pacientů s lokálně postupujícím nebo metastazujícím kožním nádorem, bazaliomem.
Výsledky byly natolik vynikající, že po skončení studie tuto terapii začaly v nezbytných případech hradit i české zdravotní pojišťovny. Ukázalo se totiž, že tyto přípravky dokáží nejen růst zmíněných nádorů zastavit, ale i preventivně zabránit jejich dalšímu vzniku.

Velice dobře zabírá biologická léčba také u některých zánětlivých kožních onemocnění. Například u těžkých forem lupénky, která neškodí pouze kůži, ale i celému organismu. Tito pacienti bývají častěji ohroženi metabolickým syndromem i aterosklerózou a proto také onemocní infarktem myokardu v průměru o čtyři roky dříve než běžná populace.
Biologika dokáží zmíněná rizika podstatně snížit, navíc většinou odpadají dlouhodobé pobyty v nemocnici, které bývají u klasické léčby nezbytné. Ovšem ani v tomto případě nejsou lékaři schopni zaručit úspěch všem pacientům. Ve vývoji biologik je ještě třeba dořešit spoustu problémů, ale už teď je jisté, že se o ně vědci budou intenzivně zajímat i v budoucnosti.