ČTĚTE TAKÉ: |
Pravicoví poslanci naopak neprosadili možnost domácího vzdělávání starších žáků, přestože to doporučoval také sněmovní školský výbor. Vládní koalice, která má v dolní komoře většinu, se na tom ale podle předsedy poslanců KDU-ČSL Jiřího Miholy neshodla a řešit by to měla až další novela. Domácí vzdělávání tak zůstává povoleno jen do konce 5. třídy základní školy.
Nynější novela, kterou dostane k projednání Senát, mění přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro jejich integraci do hlavního vzdělávacího proudu se stanou základem podpůrná opatření, která žáci potřebují. Mezi tato opatření patří použití speciálních učebnic, individuálních vzdělávacích plánů, využívání asistentů pedagoga nebo tlumočníků do znakové řeči s odpovídajícím vzděláním či vytváření studijních skupin.
Tato opatření ocenili i kritici sporného ustanovení o diagnostice, podle něhož se původně mělo vycházet z „hodnocení rozumových a adaptivních schopností dítěte nebo žáka v souvislostech jeho vývoje a jeho sociálního a kulturního prostředí“.
Od registru učitelů si Chládek sliboval lepší přehled o tom, kterých aprobací je nedostatek. Podle kritiků včetně ochránců soukromí by ale nákladně sdružoval citlivá osobní data o pedagogických pracovnících, včetně věku a pohlaví. Vznik registru by podle odpůrců ministerstvo stál 2,8 milionu korun, provoz 700 tisíc korun ročně bez započtení výdajů škol.
Ministr registr do poslední chvíle hájil, nakonec ale k jeho nezavedení zaujal před hlasováním neutrální stanovisko. Hlasování o tomto bodu provázely nejasnosti, které se pokusila osvětlit místopředsedkyně školského výboru Vlasta Bohdalová (ČSSD). „Naším koncem - jednoduše řečeno - je definitivní vyřazení registru z tohoto zákona. To je náš konec,“ řekla poslancům za jejich hlasitého smíchu. „Je to fajn po takové dlouhé době být za obecního šaška,“ dodala poté.
Sněmovna odmítla i některé poslanecké úpravy. Nevyhověla návrhu Marty Semelové (KSČM), aby přípravné třídy nemohly zřizovat církevní školy. Ivan Gabal (za KDU-ČSL) neuspěl s požadavkem zjišťovat v oblasti rovného přístupu ke vzdělávání sociální a etnický původ žáků.
Vládní předloha původně vzbudila pozornost zejména tím, že má zakázat ve školách prodej potravin, které jsou v „rozporu s výživovými požadavky“, což Sněmovna schválila. Zákaz se týká i reklamy na tyto potraviny. Novela má rovněž zavést jednotné závěrečné zkoušky na učilištích a upravit postavení ředitelů škol tak, aby na školách mohli působit i po skončení šestiletého ředitelského funkčního období.
