Originální trik umožnil desítkám obcí po celé republice upravit staré požární nádrže na neoficiální koupaliště. Provoz "požárních bazénů" je stojí mnohem méně než u oficiálních koupališť - nemusejí platit plavčíky a další zaměstnance. Koupání je v nich totiž jako dřív na vlastní nebezpečí.
Radní zjistili, že nechat upravit desítky let staré nádrže a pouze k nim přistavět úpravny vody či další zázemí je o miliony korun levnější než stavba nových koupališť. Zásadní je pak jediné: Nevybírat na místě vstupné.
V takovém případě na nádrže stále hygienici hledí stejně jako například na rybníky. "Požární nádrže nejsou předmětem zdravotního sledování. Pokud nikdo nevybírá vstupné, je to stejné, jako když se lidé rozhodnou vykoupat se v řece nebo v rybníku. Je to na jejich vlastní zodpovědnost, oni si musí být vědomi možného rizika," potvrzuje Miroslav Staněk z Krajské hygienické stanice v Brně.
Místa, kde se lidé dříve stejně koupali, byť v žabinci s bahnem na dně, nyní září křišťálovou vodou. A často u nich vznikly i malé hospůdky.
Provoz "požárního" koupaliště: desítky tisíc ročně
I když radnice musejí provoz technologie platit ze svého, náklady na provoz "požárních koupališť" jsou výrazně nižší než dotace na skutečná koupaliště se vším zázemím. Například v Rožné na Vysočině tuto částku odhadují na šedesát až osmdesát tisíc korun ročně. "Je to jako jít k rybníku, nemůžete tu čekat nějaké velké zázemí. Ale je tu zadarmo čistá voda," shodují se důchodci ležící poblíž okraje bazénu. Čistička zpracovává všechnu vodu přitékající do nádrže, kterou v Rožné berou z nedaleké říčky.
Hasičům nijak takové využití nádrží nevadí. Je pro ně podstatné, aby voda byla v případě potřeby připravena. "Takhle víme, že je o nádrž pečováno, že se k ní dostaneme přes pokosenou trávu. A v důsledku je dokonce lepší, pokud můžeme nabrat čistou vodu než obsah nádrže s bahnem na dně," připomíná mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela.
Koupaliště lze připravit, aby sloužilo i v zimě
Ve Slatině v Moravskoslezském kraji se k proměně požární nádrže rozhodli mezi prvními, už asi před deseti lety. Negativní ohlas za tu dobu nebyl jediný. "Je to teď takové víceúčelové zařízení tři v jednom. V létě koupání, v zimě tam bruslíme," podotýká starosta obce Luděk Míček s úsměvem.
Vybudování koupaliště by pro obec se sedmi stovkami obyvatel bylo nereálné. "I kdyby se nám podařilo sehnat peníze, na provoz bychom už neměli," míní starosta. Čistička vyřešila ještě jeden problém: dřív stojící zapáchající voda v nádrži přes léto znepříjemňovala lidem život.
Spokojenost s (ne)koupalištěm vládne i v Rudce u Kunštátu. Problémy s takovým využíváním požární nádrže nemají ani na tamním stavebním úřadě. "Není žádný důvod dělat potíže. Ničemu to nevadí, je tam pěkně, vedle je hospoda, takže je to i s občerstvením," řekl zástupce stavebního odboru.
Ani na dalších úřadech s podobným řešením nemají zásadní problém. "Mohl by se objevit v okamžiku, kdy by nastala havárie," připomíná ale Anna Hubáčková z odboru životního prostředí jihomoravského krajského úřadu. Takový případ však nepamatuje.
O tom, kolik požárních nádrží dostalo úpravnu vody a změnilo se tak v neoficiální koupaliště, neexistuje statistika. Český statistický úřad totiž eviduje jen "oficiální" koupaliště, kde se vybírá vstupné. Těch je po celé republice přibližně 1300.
Radní zjistili, že nechat upravit desítky let staré nádrže a pouze k nim přistavět úpravny vody či další zázemí je o miliony korun levnější než stavba nových koupališť. Zásadní je pak jediné: Nevybírat na místě vstupné.
V takovém případě na nádrže stále hygienici hledí stejně jako například na rybníky. "Požární nádrže nejsou předmětem zdravotního sledování. Pokud nikdo nevybírá vstupné, je to stejné, jako když se lidé rozhodnou vykoupat se v řece nebo v rybníku. Je to na jejich vlastní zodpovědnost, oni si musí být vědomi možného rizika," potvrzuje Miroslav Staněk z Krajské hygienické stanice v Brně.
Místa, kde se lidé dříve stejně koupali, byť v žabinci s bahnem na dně, nyní září křišťálovou vodou. A často u nich vznikly i malé hospůdky.
Provoz "požárního" koupaliště: desítky tisíc ročně
I když radnice musejí provoz technologie platit ze svého, náklady na provoz "požárních koupališť" jsou výrazně nižší než dotace na skutečná koupaliště se vším zázemím. Například v Rožné na Vysočině tuto částku odhadují na šedesát až osmdesát tisíc korun ročně. "Je to jako jít k rybníku, nemůžete tu čekat nějaké velké zázemí. Ale je tu zadarmo čistá voda," shodují se důchodci ležící poblíž okraje bazénu. Čistička zpracovává všechnu vodu přitékající do nádrže, kterou v Rožné berou z nedaleké říčky.
Hasičům nijak takové využití nádrží nevadí. Je pro ně podstatné, aby voda byla v případě potřeby připravena. "Takhle víme, že je o nádrž pečováno, že se k ní dostaneme přes pokosenou trávu. A v důsledku je dokonce lepší, pokud můžeme nabrat čistou vodu než obsah nádrže s bahnem na dně," připomíná mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela.
Koupaliště lze připravit, aby sloužilo i v zimě
Ve Slatině v Moravskoslezském kraji se k proměně požární nádrže rozhodli mezi prvními, už asi před deseti lety. Negativní ohlas za tu dobu nebyl jediný. "Je to teď takové víceúčelové zařízení tři v jednom. V létě koupání, v zimě tam bruslíme," podotýká starosta obce Luděk Míček s úsměvem.
Vybudování koupaliště by pro obec se sedmi stovkami obyvatel bylo nereálné. "I kdyby se nám podařilo sehnat peníze, na provoz bychom už neměli," míní starosta. Čistička vyřešila ještě jeden problém: dřív stojící zapáchající voda v nádrži přes léto znepříjemňovala lidem život.
Spokojenost s (ne)koupalištěm vládne i v Rudce u Kunštátu. Problémy s takovým využíváním požární nádrže nemají ani na tamním stavebním úřadě. "Není žádný důvod dělat potíže. Ničemu to nevadí, je tam pěkně, vedle je hospoda, takže je to i s občerstvením," řekl zástupce stavebního odboru.
Ani na dalších úřadech s podobným řešením nemají zásadní problém. "Mohl by se objevit v okamžiku, kdy by nastala havárie," připomíná ale Anna Hubáčková z odboru životního prostředí jihomoravského krajského úřadu. Takový případ však nepamatuje.
O tom, kolik požárních nádrží dostalo úpravnu vody a změnilo se tak v neoficiální koupaliště, neexistuje statistika. Český statistický úřad totiž eviduje jen "oficiální" koupaliště, kde se vybírá vstupné. Těch je po celé republice přibližně 1300.
