Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Objeven gen neplodnosti a bič na cholesterol

Věda

  8:52
Buňky jako suché droždí, nápis vytvořený atomy a další originální postupy mají čeští vědci na letošním kontě.

Bičem na cholesterol je pravidelná konzumace ryb. foto: ČTK

Naděje pro ohrožené druhy zvířat
Skladovat buňky v suchém stavu a v teple, podobně jako droždí, a před použitím je pouze namočit a oživit? Nemyslitelné. Tedy dosud. Mezinárodnímu týmu vědců, v němž působí i biolog Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi, se jako prvnímu na světě tento postup podařil. Nastartovali vývoj embrya z buněk, které předtím vysušili mrazem ve vakuu, pak je nechali tři roky odpočívat při pokojové teplotě, než je znovu zavodnili a použili pro klonování. A z buněk se skutečně začala vyvíjet ovčí embrya. O úspěchu informoval časopis PloS ONE. Metoda přináší naději pro záchranu ohrožených druhů zvířat.

Pomohl prvok spavé nemoci
Studovat jednotlivé funkce lidských bílkovin ve složitém mnohobuněčném organismu člověka je příliš komplikované. Vědci proto vložili lidský gen pro bílkovinu frataxin, jehož porucha vyvolává velmi vážná onemocnění, do prvoka Trypanosoma brucei. Objev je prvním krokem k nalezení léčby geneticky podmíněných chorob. Na výzkumu se podíleli Julius Lukeš a Milan Jirků z Parazitologického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích spolu se zahraničními kolegy. O objevu informovali badatelé v časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Medúza s lidskýma očima
Drobná medúza čtyřhranka trojitá je dravec, takže k pronásledování a uchvácení kořisti potřebuje velmi dobrý zrak. Na svém zvonovitém těle má proto celkem 12 očí. Osm z nich připomíná dokonalé komorové oko, jakým svět pozorují obratlovci. Mezinárodní tým vědců vedený Zbyňkem Kozmíkem z Ústavu molekulární genetiky AV ČR objevil celou řadu indicií, které dokazují, že se oči medúz a obratlovců vyvinuly nezávisle na sobě. Důkazem je například fakt, že čočku v oku medúzy a obratlovců tvoří úplně jiný typ bílkoviny. Zprávu o jejich objevu zveřejnil časopis PNAS.

Atomy křemíku posloužily jako inkoust
Napsat značku křemíku jednotlivými atomy tohoto prvku se podařilo mezinárodnímu týmu, ve kterém působí také Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu v Praze. Značku Si psali za pokojové teploty a nápis byl čitelný několik dní. Jde zatím o nejlepší výsledek od roku 1989. Tehdy tým v laboratořích IBM vytvořil logo firmy, ovšem při minus 256 stupních Celsia a nápis vydržel pouze několik minut. Kontrolovaná manipulace s atomy dovolí vytvářet nanostruktury s požadovanými chemickými a fyzikálními vlastnostmi. Výsledek uveřejnil časopis Science.

Za tajemstvím lidské neplodnosti
Gen „neplodnosti“ u myší objevil tým Jiřího Forejta z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Český vědec předpokládá, že na mechanismu neplodnosti se budou podílet ještě další asi čtyři geny. Objev může mít vliv na poznání příčin lidské neplodnosti. Nalezený gen je aktivní výhradně v pohlavních buňkách a je nezbytný pro jejich normální funkci. Je téměř jisté, že porucha tohoto genu u člověka vede k mužské neplodnosti, a v některých formách možná způsobuje i neplodnost ženskou. O výzkumu informovalo internetové vydání časopisu Science.

Embrya už budou mít klid
Vytvořit z buněk lidské kůže univerzální stavební „kameny“ pro jakýkoliv orgán v těle se podařilo týmům vědců vedeným Evou Sykovou z Ústavu experimentální medicíny AV ČR a Tiborem Moškou z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze. Vědci zvládli nový postup během čtyř měsíců. Vyrovnali se tak světové špičce v Japonsku. Metoda řeší etický problém s odebíráním kmenových buněk z embryí, zároveň obchází imunitní obranu pacienta a novou metodou připravená kmenová buňka nemá tendenci měnit se v nádorovou.

Rybí dieta pro kardiaky
Konzumace ryb dokáže snížit hladinu cholesterolu v krvi až o pětinu. Tento poznatek zjistil tým Petra Petra z Jihočeské univerzity. Vědci podávali od května do listopadu padesáti studentům a seniorům více než trojnásobné množství ryb, než se v Česku sní za rok. Analýzy krve dobrovolníků prokázaly, že celkový cholesterol u všech účastníků projektu poklesl průměrně o 20 procent. A dobrý cholesterol, tedy v té formě, která je příznivá pro lidské zdraví, naopak stoupl o deset procent.

Známe DNA řas, které formují pozemské klima
Mikroskopické řasy rozsivky vytvářejí pětinu kyslíku, který dýcháme, a zároveň konzumují oxid uhličitý. Významně tak ovlivňují teplotní bilanci planety. Dědičná informace těchto řas odhaluje tajemství procesů, jimiž rozsivky formují pozemské klima. V mezinárodním týmu, který přečetl celou DNA rozsivek, působili také Kateřina Jiroutová a Miroslav Oborník z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity. Dílo početného týmu zveřejnil Nature.
Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...